Tohle dílo mi uteklo a je to škoda, protože to mohlo být z mého pohledu TOP dílo. Kdyby bylo dotažené do konce (takového, který by se mi líbil).
:-)
Já se tady neshodnu s většinou v některých věcech, třeba, že dílo není hotové jak z nás vypadne, nebo že (většinou) není dobré používat rýmy ve volném verši. Vytvořilas úžasnou tajemnou atmosféru, Pak si ji ale zabyla rýmem, který nese tvrdou totální informaci (navíc si protiřečíš, když k ní máš přirozenou náklonnost, nemůžete si být cizí). Osobně bych zůstal v té krásné tajemné atmosféře, která nechává prostor pro čtenářovu fantazii. A pouze ve volném verši.

Třeba takhle (nebo jinak)

Silueta
mého těla
roztančila se
do kola
těmi směšnými pohyby

raz... dva... tři...

vysmívala se mi
na doby.

Proč tropíš si ze mne žerty?

Já přirozenou náklonností
se kTobě vinu...

A Ty uhýbáš!

Čí si?

Jsi moje?

Jsi cizí?

Netvrdím, že je tohle jediné správné řešení, určitě bys vymyslela nějaké lepší, potenciál na to máš větší než já.

Ale dost kritiky, až na závěr to je (z mého pohledu pecka).

Krásné. Lze si představit cokoli i to, na co si patrně myslela Ty...

Vím, žes nebyla puzena pouze touhou použít slovo hovno, ale trochu to tak vypadá. Tohle se mi nelíbí a ne kvůli tomu slovu.

:)

Asi bych se při rámování pustil do větších rozmanitostí, ale nevypouštěl bych. Zbyl by jen tuctový epigram.

Krása - fakt

:-)

Tohle je zas brutálně nádherné. Zase si mě dostala.

Ano pravda a vystiženo. To jsem vňal tedy myšlenku, ale jako báseň to na mě nezapůsobilo. Nevím proč. Tak se zamyslím, jestli náhodou sám nejsem blb.

Líbí...

Mohu-li se přimluvit, pak tuto bys měla načíst. Ty repetice a naznačené zesilování a zeslabování hlasu. Naprosto intimní nálada, která je tak typická pro Tvůj přednes.

Nádherné. Je tam všechno a při tom to vypadá jako ftípek.

Léto si odkašlalo z horka - geniální

Taková rána...

:-):-):-) Zamyslel jsem se, jak dlouho si tam asi musela nepohnutě sedět a jaké štěstí, že sedaly jen na brýle.

Ginnare: Nechápu, ale cítím. Cítím se zaveden do ticha nikoli bezútěšna.

Jindruch: vystihl si to přesně!
Všimla jsem si toho také. Občas (po pravdě dost často) jsem se zde setkávala s nepochopením jádra dílka.
Nejspíš to byla má chyba... nechávám se unést a píšu občas komplikovaně, ale když jsem začala své básně číst a zvukový záznam přikládala k textům, byly mé práce najednou jakoby "srozumitelnější"...

A vůbec si nemyslím, že by si byl zbrklý... dívala jsem se na Tvé komentáře a patříš mezi hrstku lidí, jejichž komentáře a postřehy mají vážně cenu pro autora jako takového... pokud ovšem ten autor píše a uveřejňuje zde svá dílka se zájmem nějak "růst" nejen exhibovat...
Děkuji a přeji pohodový den :-)

Jindruch: Každý si přeje být dokonalý, ale ruku na srdce... dokonalost v poezii podle mě bude vždy jen subjektivní dojem...

těší mě, že sis dokázal po přečtení něco (cokoliv) představit. Pokud moje řádky evokují nějaký pocit, náladu, představu, splnily svůj účel a já mám radost a cítím velké uspokojení...

Děkuji :-)

Ne uplne dokonale, ale svym zpusobem puvabne, dokazal nsem si to rano predstavit.

Kdyz jsem si to precetl, zdalo se mi to jaksi ploche, az zvuk a skvely prednes tomu dal ten treti rozner a ja si uvedomil, ze jsem byl zbrkly ve svych soudech