ŽblaBuňka: rád, jen je mi trochu líto, že ten co neuměl sykavky už má fousy

black.heart: děkuji

je vidět, že si rád hraješ

je, ty jsou pekne... ;)

ŽblaBuňka: To já taky, moc. Děkuji za zastavení

taron: děkuji

mám rád hry se slovíčky ;o)))

není co řešit, paráda :)

DDD: děkuji moc

ŽblaBuňka: děkuji

poetická kocovina ;o)))

Tohle je skutečně kus poezie se vším všudy. Celá je moc hezká, hlavně první sloka - ta je pro mě prostě dokonalá...

Děkuji, Orionko, možná je to více o kocovině (takové té komplexní) a neurčitosti, o té zcela jistě.

Nevím, jestli mě svedlo na scestí to dno lahve, nebo je to opravdu báseň o opilosti. Možná je to dané jistou neurčitostí, která se dá vyložit různě. Ale v každém případě zajímavě vyjádřeno, formě tleskám.

ŽblaBuňka: ...nebo o pět méně :-)

chce to ještě jedno

taron: Děkuji za komentář, Taron, těžko se to vysvětluje, řada mých básniček není ani směs zcela iracionálních pocitů, ani jasně a srozumitelně předložený příběh či emoce, dost se to pak potencionálnímu čtenáři komplikuje...Tato velmi stará básnička je jakási projekce mého života do jednoho "mého" místa a snad i "času"...

gade: děkuji za komentář

poslední sloce moc nerozumím...balada, balada...a konec? Popření všeho...cos cítil? Psal? Jakoby to nebylo?

jinak paráda, paráda...

Sešel jsem z kopce, tam ke Svatému Jiří,
cestou jeřabin a planých třešní u srázu,
před starou hospodou z topolů poletuje chmýří
a já jsem tím, kým jsem, ač nemám důkazu....


Nádherná část, nádherné číst ! Moc se mi to líbí, i když místy ztrácím význam :) Skvěle!