 |
|
komentáře k dílům uživatele:
15.11.2014 - 21:15
8
moc mi připomněla cosi z dětství, je krásná, i když já v té tmě cosi tušila :-(
15.11.2014 - 21:13
8
vanovaso: Ona není úplně smutná. Pro mě je v ní naděje - a úleva. A děkuju...
15.11.2014 - 20:30
8
Ailin, vždy když si přečtu tvojí báseň , ztratím dech ... je tak úžasná ... i když je smutná, nebo právě proto?
14.11.2014 - 20:31
8
ŽblaBuňka: To já měla právě pod postelí ubytovaného černého pardála, který mě chránil před všemi těmi příšerami kolem :-D
14.11.2014 - 19:42
8
já byl v podstatě nebojsa, ale pod postel bych v noci nesáh... ;o)))
13.11.2014 - 14:43
8
Amelie M.: Tak to si náhodou pamatuju úplně přesně, co jsem tehdy cítila. Smutek a stesk... po někom, po něčem neuchopitelném... Osamělost. Strach z bytostí, které se skrývají v neviditelnu, se soumrakem ožívají a za tmy je cítit jejich přítomnost. (Prostě, budoucí čtenářka Castanědy a podobných knih ;-) :-D )
13.11.2014 - 13:59
8
to je dobrý! :) aspoň, že se našel někdo, kdo zaznamenal :)) na čtyřleté dítě to má dost dobrou myšlenku.. i když to dítě se na to dívá úplně jinak, než teď my.. zajímalo by mě, co jsi asi tehdy při těch slovech opravdu cítila.. hezké! :)
13.11.2014 - 10:16
8
Jo, velice dobře jsem tušila, co všechno ve tmě JE... (jako všechny děti).
12.11.2014 - 22:03
10
Severak: No jo, Ty "romantiku"... nojo, máš pravdu :(