Ano, krásné vyznání. Také jsem na psaní "závislá ". Momentálně každý den kousek příběhu potřebuju zvěčnit...

Gora: Děkuji a opraveno :)

Hezké vyznání umění.
Dvě tečky se ti na koncích vět zatoulaly moc daleko.

Povedený kousek.

To se mi líbí...

Prostě krásné...

Netuctov vyjadřuješ prožívání. Díky za silné zážitky z tvých děl...

Máš pravdu motýl a bodlák si zaslouží vlastní báseň ;)

Motýl květiny má rád
možná pro nektar snad?
Ony chtějí mu dát
aby semena mohla zrát.
Ten motýl však ví, že
trny bodláku sundat neumí.
Proč bodlák trny má?
Je tak významný!
Že příroda ho v ochranný
kabátek odívá. Sosáčkem
tedy jen okvětní plátky
zulíbá. Přilétl, vyděl a
odletěl -však květu
dal co měl.

Sasanka: není proč něco vzdávat...

Ještě to nevzdám.

U rozcestníku
nemohu se rozhodnout -
háži korunou

jen variace spíše miniatury... Jinak haiku by nemělo mít metafory, personifikace /Ukazatel otvírá/ a hodnotící prvky /nerozhodnou/...

Dopadla jsi líp než já. :-)

Haiku podle pravidel asi ne, ale. Po našem. Taky někdy v horách přemýšlíme, kudy, schéma je nejasné... :)

Gora: Nevěděla jsem kam to zařadit.Je to něco mezi modlitbou, přáním a úvahou. Představa někoho s kým chci být,toho pravého člověka.Jazyky myslím ty, které se v křesťanství vyskytují jako ve víře všeobecně. Ano to nošení mohu vysvětlit jen tak, že to je opravdu odolný člověk, psychicky i fyzicky.

Sasanka: pokud dílo bereš jako vyznání komusi blízkému, tak snad... ale pokud je publikuješ, určitě bych místy upravila, třeba zdůrazňování asi 3x, jak někoho nosí... také kupř. tohle působí zvláštně:

Nemluvíš jazyky
protože budeme mluvit spolu.

Forma - podle mě to není báseň, ale poezie v proze, mohla by být normálně v řádcích, jak se poezie v próze běžně píše...

Gora: Myslíš tím očesat až na kost?!

Pobavilo, Sasanko, zejména představa, jak nosí děti na zádech.
Milé vyznání, řídila bych se při psaní tím, že méně je někdy více.

Moc.moc pěkné.

Děkuji za pochopení :)