Gora: Je mi to jasný, prostě jsem to uspěchala a nepočkala do rána. Děkuji za tak rychlou odezvu, já se zamýšlím nad každou radou i když si to ve výsledku třeba stejně udělám po svém :D

Sasanka: je to rozhodně lepší... píšu ti, nad čím se autor má trochu zamýšlet, než něco dá ven... takže jsou to jen taková přátelská upozornění.
Většinu si autor je schopen nějak upravit sám, třeba když si svou báseň nahlas přečte - ono mu to "zazní", co se nepovedlo.

človiček: bylo mi jasné, že č. tam není náhodou:-)

Kořínky malé nadýchané
korunka z bílého květu
její vůni ještě jsem nenasál
však bytost je to k světu.

Gora: Tak sem něco pozměnila ,ale nevím. Nechám to uležet, možná jsem se nevyjádřila jasně ...

Gora: Sasanka ví proč je tam človíček, já to vím taky a ty už to víš taky. (-:

Človíček - to je vždy malý člověk, malý je tam navíc.
Vřava asi nemůže /cokoli/ sledovat, lepší by bylo parta...
Vsakuje?

Za mne nejlepší obraz v prvé strofě, pak je to trochu bezradné.

Pěkné vyznáni.

Ziny: Už jsem to na třech místech lehounce pozměnila ;)

Sasanka: hezké, trochu bych to lehce, jen nepatrně, kvůli rytmu, pozměnil, jen sem tam slabiku, bylo by to svižnější, možná. Hezké, rád jsem si přečetl.

Ano, krásné vyznání. Také jsem na psaní "závislá ". Momentálně každý den kousek příběhu potřebuju zvěčnit...

Gora: Děkuji a opraveno :)

Hezké vyznání umění.
Dvě tečky se ti na koncích vět zatoulaly moc daleko.

Povedený kousek.

To se mi líbí...

Prostě krásné...

Netuctov vyjadřuješ prožívání. Díky za silné zážitky z tvých děl...

Máš pravdu motýl a bodlák si zaslouží vlastní báseň ;)

Motýl květiny má rád
možná pro nektar snad?
Ony chtějí mu dát
aby semena mohla zrát.
Ten motýl však ví, že
trny bodláku sundat neumí.
Proč bodlák trny má?
Je tak významný!
Že příroda ho v ochranný
kabátek odívá. Sosáčkem
tedy jen okvětní plátky
zulíbá. Přilétl, vyděl a
odletěl -však květu
dal co měl.

Sasanka: není proč něco vzdávat...