Před monzunem se neschováš. Moc pěkná představa a líbí se mi i grafické zpracování.
Čtu všechno, co poslední dobou píšeš, i když občas nevím, co k tomu napsat. Tak aspoň teď souborně: i když nereaguji, jsem s tebou ve tvém příběhu a vnímám a oceňuji poctivost, s jakou do něj necháváš nahlédnout, díky za to.

Zajímavá představa tedy ta, kterou mám.

Zaujala...

To zlomení ve slově se povedlo velmi plasticky.

Život jde dál, i když občas zaskřípe.

Hm hm ..

V básni vnímám cestu, cestu životem, s pády, kotrmelci, ale cestu člověka, který se vyvíjí a život miluje, pro mě je to pozitivní báseň a moc se mi líbí

Yana: Psavec: Mlčeti Zlato: LadyLoba: človiček: Díky všem za čtení!

Pro pohlazení zlomenin;-) krásná báseň

Pro trochu něhy.

Když se daří, tak se daří. Radost mi děláš-te.

Orionka: Díky. Jedná se samozřejmě o přenesený význam, pátrala jsem, jestli je gramaticky správně malé nebo velké M a dohledala jsem, že asi velké. Ale souhlasím s tebou, že možná by pro účely básně malé nevadilo, nebo dokonce bylo lepší.

Líbí se mi, jak jsi to vyjádřila. Jen Mekka s velkým M na konci trošku zarazila, evokuje to, že dotyčný je muslim.

Třeba prostě jen tak...

Pro nádech ?

Miňko: človiček: Díky, to je milé.

Zde duše se hojí
všichni o ni se bojí
květ opět raší
přejme holce té naší.

Skvělá, skvělá...

Yana: puero: LadyLoba: Dandy: Díky moc za milé komentáře, přečtení i opatrné našlapování.

Ano, souhlasím s komentářem Lady, potichu vycouvám, je opravdu intimní, tak krásně, tak jak si jen lze představit, když někomu dovolíme vysvléknout nejen tělo, ale právě duši, je nádherná ta báseň