Kouření je trochu mimo mě,
tak to propojení s mlhou tolik neocením

Šikovně provázaná kulisa kouře a mlhy a zároveň vnitřního postoje.

Pěkné a zajímavým způsobem lechtivé. Stojíš po kolena v řece (asi Vltava) a sleduješ jak ti rybky plujou kolem nohou.

Moc pěkná, opravdová, otevřená, prožitá.

Snad nebude tak zle, a možná, že průtrž mračen se konat nebude..

Wau, trochu lechtivá, ale krásná, kouzelná, láska . Poezie zabalená do sladkého vyznání ...

Neu to trefil.

Na tebe je to hodně odvaz. Netušil jsem tuhle průzračnost. Je to hezky uchopený. Zakazuju si závidět....upssss

Moc hezký a takový uvědomělý. Někdo je šťastlivec :-D

Ach... nádherné...:-)

Moc pěkné.

Někdy není třeba bránit se průtrži. Sama sobě budeš po namrzlým dešti důvodem roztát.

Čistě z pozorovatelského hlediska, proběhlo u tebe jakési osvobození od nutnosti druhého člověka a pak tě pokořil první kontakt s dalším. Tak mi to zní. Nejspíš do toho projektuju sama sebe a jsem zklamaná, že se do příběhu musel vrátit někdo další (já už o jiných psát nechci). Básnicky je to skvělý.

Čím jsi starší, tím jsi křehčí
nabylo to kdysi lehčí.?
Cos chtěla, to jsi měla.
Snad jen ptákům křídla záviděla.
Odlož svoji zraněnou pýchu
a podívej se po ženichu.

Snad se to nakonec přece jen otočí lepším směrem

Tak to je průšvih.

Sasanka: Leslie: Já na voru se zmítám
o plachtách nemám zdání
mořskou sůl stírám s očí
a sním o zulíbání.
Kompas svírám
k obzoru přes stěny vod
se dívám.

moonell: Protože se dotýká tématu, který je ve společnosti tabu…ale nemluví o něm explicitně, takže vlastně nevím, jestli splnila účel (a zároveň si říkám, že je to asi dobře, pokud ne).

človiček: Momenty…nadechneš se a jsou pryč.

moonell: Právě… je to svým způsobem pochopitelné, člověk pro kvalitní život potřebuje mozku vnutit iluzi bezpečného a spravedlivého světa.