Neu: :-))) Jestli ti to chutná jako datle, jak víš, že jsi fakt tím, kým jsi?

Jaké to asi je -

když smíš
být tím,
kým jsi?

Je to bezva, jako žvejkat datle. Někoho to nabíjí, někoho zabíjí

skutečně, tak tohle na mě zapůsobilo, fakt super, trochu jsem se v tom našel.

Pravdivé.

Foukám

Podzimně hezká

Chytré, vůbec ne laciné, díky

Hezká s příchutí nostalgie, řekl bych povedlo se...

Moc hezká

Pecka ... A díky tomu si to budeš pamatovat možná víc, než kdyby se překročila ta tenká hranice

Pěkné ...

Skvělá myšlenka. Líbí se mi.

Mlčeti zlato...

všechno už bylo řečeno, pochybuji.

Jak to čtivě plyne k závěru, z kterého je jasný, že tečka za příběhem ještě zdaleka není, ještě je v tobě hodně slov

Leslie: Přesně tak ... :-)

koiška: Cítíš dobře. Děkuju za čtení a reakci.

Brigita: Dandy: LadyLoba: Mlčeti Zlato: On je to spíš takový existenciální povzdech, než skutečná otázka. Ale je vlastně super, že jste se nad tím takhle poctivě zamysleli:-) To je nakonec nejlepší, když poezie klade otázky, na které si každý musí odpovědět sám. Ale už přestanu být trapná (nějak to poslední dobou nejde zastavit). Díky za čtení.

Protože , ne vše co bylo řečeno, bylo taky slyšeno ... Protože každý může něco slyšet, až když je na to připraven, takže co je pro někoho x krát stejné, pro jiného je to nové a úžasné. Protože možná to řekneš těmi tvými slovy malinko jinak, aby se to někomu dalšímu rozjasnilo v hlavě právě díky ty nuanci ?

No ano, řečeno bylo, ale neřekl jsem to já, tak se snažím přečůrávat patníky.