Uf, to je síla...jakoby jsi z těch střepů chtěla složit vázu na kytky, ale je z toho nakonec jen děravej kbelík na pomeje. Hele, automaty, to je dno, ale to už ti znamí určitě taky říkali. Každej má svý mouchy, ale nemusí být nima olepenej celej. Stejnak je to na tobě. Láska je někdy pěknej hnus. Pa.

To pošli do časopisu Lesnická práce, vážně.

Milý Psavče, na svůj věk bys už také mohl předvěst více invence, než nebe/sebe, ale já vím, ty se oháníš argumentem, že píšeš jen tak, ze srandy, ale když už se jedná o tak vznešené téma, jako jsou milenci a hvězdy, asi bych to neukončoval, ali, ali, aly, ali. Básně nejsou o tom, že to v těch řádkách na konci stejně zní. No snad si to pak alespoň pořádně rozdALI.

Máme to v sobě prostě moc zakořeněné, že je něco po smrti, že když se člověk zabije, půjde do pekla a tam ho budou vařit v kotli a blabla. Strašení Biblí, no nic, to byla odpověď na poslední otázku, na 99% po skonu nic není, jen chlad a nuda. No a jestli je to o krizi středního věku, tak bych doporučil swingers párty, vynikající věc, alespoň tak to řeší kamarád s manželkou. Jinak báseň dobrá, jak si ty dny podávají ruce, jen se mi nelíbí, když je je na řádku jedno samostatné slovo, vypadá to až příliš důležitě a zabírá to místo. Ale určitě by se to u mě někde našlo taky. Odcizení...dejte si nějaký drogy a uvidíš, jestli vás to sblíží, nebo je tam opravdu jen bezbřehá, ledová, šedá pustina, jak po tej smrti. Za to může podzim. A Babiš!

Jáchym Kemza: Luviálně.

Da, to je sranda.

Bjůkenen se tetelí
když čte si v létě o teleti
chudákovi z Dadáku
pratetu za rotačák krkouni
sere lev sádru do lavoru dnů
miči, je to v piči
pamele mlčí i oči
žralok chuť na lalok
těžko zažene
pořvavá z korku prorok

Tak příště, ne?

Ještě ti nevadí, že nahlas chrápe...

dvacet ročních období atd, jojo

Dobrej, jedno ájstýčko

Mlčeti Zlato: Dobře.

Zajímavé, obrazné. Dobrou noc.

Od slova jiskérka už je to sračka.

Dobré počtení na sobotní ráno. Jen bych ho nechal žít (trápit se) dál.

Umouněnka: Jo, jo, pravdu máš Uvolněnko, léto v kostce à la Casa.

Silná báseň, vykoukla na mě z náhodných děl.

Zná ji celá banda

Škoda, že ti tu nemúžu vložit fotokomentář. Včera jsem ti sem chtěl napsat něco o kozách a Kozlu. Užívej sladké časy slaměného vdovce. Já teď hned dostal otázku. Co děláš? Pfff. Pa. Báseň máš pěknou, otevřel jsem si taky jeden Smíchov.

Radši jdu číst svoje starý básně. No nic, hledám něco na konec svýho románu, kterej nikdy nikam nepošlu a tohle jde. do piče jedině. Jsme otroci. Snad otroci nebudou naši potomci. Pá.