Maj sice tvrdý zobáky, ale jsou to páni, takže byli.

Zítra po pěti týdnech odlétám, to bude depka. Mužíčkovi závidím, i když teda skútr neřídím. Nic neřídím a lidi už se mi řídit nechce. Kde byly tukani? Loni v Kostarice jich bylo hodně, ale tady sežerou i pásovce. Byla jsi na plameňácích v Celestúnu? A jestli jsi viděla jaguára, kloubouk dolů!

Dobrý, dobrý. Ale ten závěr je naprosto skvělej.

štiler: Psavec: Neu: LadyLoba: Díky moc, napsáno za pět minut v buse.

Nejsou to zrovna spisovatelské věty plné metafor, bude to spíš takový deník, který bych si ale stejně rád přečetl, protože to není vymyšlené, je to realita, je to hnus. Jsme jen hovna v podrážce pána Boha. Málokodo své dítě nezničí. Ať chlastem, či rozchodem kvůli nesexu ve vztahu a následnou střídavkou, nebo tě můžou zničit i přílišnou péčí.
Co bych od knihy čekal? Ospod, blázinec, totální nesebevědomí, šikanu, psychické, fyzické a sexuální násilí, možná i vězení. Atd.

Alej Johanky z Rožmitálu, neboj se toho.

Whetley: LadyLoba: Takže píčovina nebo chujovina?

Darko: Čau, dík, mám oči plný slz, ale smíchu. Koukáme na Mr. Beana. A teplo tu je. Jsem v Campeche, zítra přejezd předraženým vlakem do Palenque. Včera jsem za 35 vteřin napsal toto dílo a pak jsem radši nahej tancoval.

Patior, ergo sum.

Mari: Byla by tě škoda Mari. Báseň slušná, tvrdej chlast je asi nejhorší legální substance, na který stát vydělává. Ještě tu jsou léky, ale ty přeci "pomáhají". Bejt závislej na vodce, to už budu radši závislej na něčem jiném.

Hovno s perníkem, ten je v Čechách, nebo třebas v Šumperku. Kšeftovali s kokainem, sklízeli to kombajnem.

Leslie: Jako bral bych mít zase 27, už jsem starej, tlustej, šedivej dědek. Drbat musím leda záda, jen jsem to někde zaslechl a je mi to taky jedno. Jinak na jednu noc jsem zažil mazec. Po souloži mi řekla, byl jsi lepší než tvůj táta. Sousedka si mě dotáhla dom. Ale to už je tak 17 let. Druhá noc z toho naštěstí nebyla, natož vztah. No nic, tak jsem si pokecal sám se sebou, zrovinka jsem v Praze, ale za pár hodin už budu úplně jinde. Přeji krásné Vánoce a do Nového roku víš co...

Takovéto básně se například líbí mně. Tak jen, abys to věděla.

puero: Z Brna. Psanecké drby. Silvestrovské historky pana Menšíka.

puero: Leslie: Hlavně, že vy dva jste se strašně dlouho rozmýšleli, než jste se spolu vyspali...hahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahahaha
hahaha.

Dandy: Kolik znáš žen, co májí rády nemyté ptáky?

Kůže, růže, může. No promiň, to jsou lepší rýmy i v knížkách pro batolata. Vůně, tůně, lůně, stůně, tam už chybí jenom slůně.
Ano, říkanka, básněnka, srandy od psavce, rýmovat se může vše. Ale podle mě to není poezie, když v tom není nějaký přesah. Ale to už se řeší od dob Walta Whitmana. V básni by měl být život, radost, depka, smrt. Většinou je to jen takové blábolení pro vlastní okruh čtenářů. Zalíbit se, poplácat se po ramenou. No nic. Když už rýmy, tak si dej trošku záležet. Ta jednoduchost na konci řádků totálně zabíjí vše předešlé. A není to pravda, je to jen můj názor.

Nešlo by to nějak osekat od těch příšerných rýmů?

Aneb Wabi Daněk feelings.