Na cíga držgrešle
sosala poslední dutinu
boty, gatě, šle
zalila pustinu

Tak si pusť film Vlákna.

Kašli na scifi, napiš něco ze svýho života. Hunger Games, Solaris, Star Wars ani Červený trpaslík z toho stejnak nebudou. Napiš něco o tom, jak tě balí chlapi a ty je kopeš do koulí.

Proč je úvaha rozřádkovaná jako báseň? Abys tomu dodal sílu a dramatičnost? Já ti nevím Mirasi, spíš je to takové líbivé klišé, totálně zjednodušující pohled na vnitřní dynamiku dlouhodobých vztahů.

...anebo třezalku, ale to je asi slabý kalibr...

Lepší než nějakej posranej Máchovo Máj.

Tak už se od ní odstěhuj.

LadyLoba: Já si tu písničku ani nepustil, jen mě to tak vyrušilo od čtení, až mě to nasralo:-)
Ať je šťastné i to poslední hovno.

Nemuset si hrát na silnou, to je pro mě nejhezčí moment této básně.
Nejlepší je vyložit všechny karty na stůl, rozjet to bez přetvářky. Přeju ti to.

Čím skutečněji se díváme na sebe, tím spíš chceme uhnout pohledem.
A je z toho citát.
Šikovná jsi.

Jakoby surrealismus? No nevím, nevím. Vašku, prosím tě oprav si alespoň splilými na zplihlými. Sterými hlasy.

Začátek je dobrej, pak se uprostřed díla objeví odporný odkaz ze spotify, i kdyby to byli třebas The Doors, tak to tu báseň zabilo. Je to jak plastový pytel omotaný kolem karety. No pak klasika, nemůžes si odpustit ezopoučky. A poslední dvě věty jsou super.

Důležité je mít licenci. Zrovna jsem to chtěl ukrást a poslat do nakladatelství.

Tak to je pecka!

Máš nějakej? Dal bych si...

Dle názvu jsem čekal, že to bude veselá rýmovánka o vrbě u vychlého potoka. A trefil jsem se. Ironii chápeš. Je to dobrý. Ať žijou smutný básně ze života.

Nikdo nikoho nikdy nepochopí. A stejnak furt lidé tvoří další a další páry, budujou hnízda, staraj se o ptáčata, občas je tam i kukačka, ale což. Pak se hádaj, když někdo nechce dělat to, co mu určil ten druhý. Pak čučí na bednu a zdechnou. Nadějí je je jen další generace, která to zase posere po svém. Koloběh holt nemusí být vždy krásný. Super báseň Umouněnko.

Blues

Hrůza, jak téma tak toporné zpracování.

Báseň v poho. Měla by sis zase dát nějakou cestu. Žít přítomností je v poho, nikdo ještě nic lepšího nevymyslel. V tom to maj dobrý třebas ti cikáni, serou na práci, nějak bylo, nějak bude, šlohnou slepici a relativní pohoda.