Pěkný popis bezútěšnosti. Proč jen je jí v životě tolik?
Díky.

Zase jedna z věcí, co jsem si musel číst několikrát. Hodně se mi to líbí. Mimo jiné proto, jak podobně to cítím. Léta jsem žil v prvním odstavci, teď jsem v druhém. Jen si nejsem jistý, jestli bych chtěl do třetího. Člověk přece potřebuje nějaký únik...
A když tak toužíš po kritice, na konci prvního odstavce máš ve slově "zase" navíc "t". :o))

Rosa: No, především se nepovažuji za žádného spisovatele, tím méně pak kritika. Pár cestopisů (zde "Paříž 2019 I, díl 1." ;o) ) a jiných drobností jsem ale napsal.
Ten tvůj na mě působí bezchybně, stylisticky i obsahově. Výborně se čte. Obsahuje to co má - informace i dojmy. Snad jen špetku humoru bych přidal. Ale to je opravdu, jak dnes s oblibou plkají politici, "marginální". Rád si přečtu tvoje další díla.

Hodně zajímavé. Díky za cestopis.

... a já jsem se schoulil do té básně a ne a ne se dostat ven ...
Hezké.

Uuuh. Smyslné. Fajn.

Zavonělo to. Dík.

Děkuji.

Určitě nejsi jediná, kdo zná "mučení křídel". Ať už v kanclíku, nebo jinde. Dík.

Je to tak. Připomíná mi to závěr filmové adaptace Stalkera. Parta zcela odlišných lidí, procházejících smrtící zónou v cestě za zlatou koulí, údajně plnící všechna přání. Dostanou se až téměř k ní. Tam je ale jejich průvodce, zkušený "stalker", upozorňuje, že zlatá koule neplní žádné "ad hoc" vyslovené přání, ale jen ta skutečná, nehlubší, nejskrytější.
Včichni zůstávají sedět a nikdo nemá odvahu do místnosti s koulí vstoupit...
Dobré. Vítej a díky.

Tady si netroufnu na žádné analýzy. Vyvolává to pocity a silné. Díky za ně.

Ano. Obávám se, že vztahy s větším věkovým rozdílem mají často tento rozměr. Díky.

Souhlasím, a díky.

oslov radek: Dík.

Rozkmitalo mě to. Hezký.
Kmotrove, je to přece převážně volný verš. Nebyl bych tak přísný.

Hmm... Opravdu hřeje a mrazí zároveň.
Moc hezké.

Líbí se mi. Často zakopáváme o vlastní slova.
Díky.

Market30: Tak tohle musím okomentovat znovu.
Nepíšeš "jak něco dostávat, jak k tomu přijít, jak se k tomu dostat", ale "jestli si to zasloužíme".
Klobouk dolů, neuvěřitelná pokora.

Market30: Díky.
Jdu zkontrolovat hasičáky. Jestli mají dost náplně...

Touha a tápání. Ty nás všechny prohání. Moc hezké. Díky.

(Tentokrát to stíhám dřív, než jo_; abych mohl komentovat a nepsat jenom, že jo_ už všechno řekla a já nemám co dodat).