Láska vždy balancuje mezi touhou a odmítnutím. Odmítnutí je nejvymakanější manipulací nejen člověka ale i zvířat. Touha je nejvzdálenější potravina duše jenž Nás zmítá hlady držíc se vždy na dohled nikoli na dosah. Občas jsme prostřeným stolem s hostinou k němuž nikdo nedorazil.

Jiskřivé exploze vnímání
v empatii mne dohání.

Vývoj má ročníky, jindy partnery...

Dočetl jsi Nostradama koukám...No já dočítám pátý vymírání. Takže jsem krok na před.

Zlomenina srdce se léčí lépe než chronická zhmožděnina duše.

Terri42: Já vím, tvá slova ctím
vlastním poznáním.
I když úctu jsem našel
při hledání daleko zašel.
Buď vesmírem pouhým
toť zkratka před pochodem
dlouhým. Jsi přeci krásná
bytost v souhvězdí.

Prověřování je nutné
to na pohlaví je smutné.

Ženy jsou mystérium. Mnoho hlav, mnoho duší ale jen jedno éterické tělo nadčasové, Venušino. Jímž proplouváme jako prstenec energií kterou Ona sytí, aby tou samou obdařena byla.

Vymakaný, mnohovrstevnatý a přitom plošně přehledný. Já Vážím stejně jako vesmír ani o deko míň.

Milujeme jen jednou ve vícero aplikacích.

Představil jsem si i zvuk vln.

Interakce s druhými to je vše co Nás zajímá, co je tvořivé a destruktivní zároveň.

To je silnější než by se zdálo
nemnoho slov neříká málo.
Potkávám ty panny z porcelánu
natržený zepředu i vzadu
duše sebou vlečou jak oka
punčoch jim tečou
mužské bajonety jim
křehké ruce ,nohy sečou
A oni stojí, nové dražby
v seznamkách se bojí.
Už nemají co ztratit
SNAD NALEZNOUTI ??
...sebe ...ůctu...

Nemoc dnešní doby..
neplýtváme slovy
jen obrázky míjíme
tak jak sebe...

Víš, za jedno zabití je třeba 15 let vězení. Za 100,200,1000 zabití se rozdávají metály za statečnost. Zpívali jsme buď vsigdá světit slonce pod Stalinem. Historie se jen převléká a nikdo není ten hodný.

Upadl dudlík
v chůvičce to již praská, zní
v řev zvířete
změní se ten hlásek medový.
Mámo vstávej !! naše ,,piha na víčku"
ječí že má rýmičku.

Mou dceru opouštějí muži
neví proč.. Proč?
Trápí jí ten kolotoč.
Mně taky, když vidím jí
jak hledá slunce mezi mraky
déšť pláče jí z očí
ve stejném scénáři dokola
se točí. Slovem debil
to vždy končí.

Nádherný a léčivý. Kdysi se my kmotra uklonila a odešla a to jsem ,,jen" psal a plakal zároveň. Psal jsem dopis na rozloučenou. Byl dlouhý... Děkuji Vám všem za vše. Jí to stačilo aby odešla.

Jemnocit s ADHD. Vánek od tornáda. Mozart zahraný na předivu pavučiny. a to jsem hluchý.. obrazně řečeno.

Vnímat tě vyžaduje odstup. Pár metrů před tebou lidé do čehosi vráží a vystupují z toho když se patřičně vzdálí. Aura je proti tomu jen tenkou pláštěnkou. Je to jako bys vnímala vzduch v atomech. Zvláštní chrám ta tvá duše. Vesmír s tebou randí a ty mu vracíš polibky bez nutnosti chápat.