Jo erupce, prolítne to kolem a je rozladěno....ale i to se počítá.

Dark Alchemist: Tady se nechytám, dílo dostalo přidáno a já mám nahnáno, že lepší psaní nevyhoním z dlaní v nichž pero se vztyčí a na úctyhodnou konkurenci per vzteká se a syčí, ingoustem kropíc nepřítele jenž ve verších vyzná se vskutku skvěle.

Je skvělé, že advent má své dary a Vy je Nám předkládáte k rozbalení.

Jinde bývají vylomený dveře, zatloukaný zevnitř a pak i zvenčí.

Neumím to přijmout v kleče ani breče
kajícně prosím o odpuštění,
mezi Bohy mladou ratolestí se jeví.
Nemohu mu upírat že jeho příběh
stvořil řád a nové státy...však
nadále si lámeme lebky, hnáty
Pane smiluj se...
jako funkční lék se zatím
nejeví.

LadyLoba: Brigita: Děkuju moc. Vypadla ze mně jedním tahem.

Ti lidé mně mrzí
jejich osud není my cizí.
Okna mezi Námi
my v teple- oni samy
hryžou si své rány
do přežrání
však břicho kručí...
mé oči to mučí
tolik zrady...

Šunkobaron: LadyLoba: Dandy: Brigita: Hlavně když Vy všichni tu vůli máte na svět a život se usmíváte. Díky lidičky

LadyLoba: Konec dobrej, všechno dobrý. Taky jsem nakonec trochu soli pustil z očí abych vyrovnal hladinu mezi odvahou a pokorou. Dík brzy zas vrtuli roztočí. Osmkrát upadni, devětkrát vstaň...vždycky vstaň

Takhle to má být
v chrámu má
naše duše žít.
A kdo v svatyni
svého ducha střeží
tomu ublížiti
lze jen stěží. Amen

Někteří nosí na zádech na návštěvu opici. Opice přece na zádech nosí opice? No a když jde o paviána je to průser. Odchytit a zavřít? A když ho vezmeš pánvičkou tak týráš zvířata. Dokrmil bych ho až by se zakuckal...cigáro z durmanu místo moučníku. Host by měl dostat ubytování ve skříňce s výhledem a nízkým nájmem.

V sauně jsme ryzí
stud je Nám cizí. Víme,
že ta těla se milují
tam z tepla a chladu
se radují.
Nahota se tam všem
na odiv dává
vše sytí, nikoho
však neosahává.
Přirozenost poskytuje
každému dostatečné
krytí.

Zítra někdy je rokem a ten dalším skokem letopočet vždy změní. Ze zvyku na ten běh najde koloběh fakturu k zdanění a na ní je psáno. Život utekl , je vymalováno.

Brigita: Děkuju můzo. Burčák my jazyk svázal, dnes uctít bych tě nedokázal.

Studánka? Někdy hluboké tůně. Často však Sahara co po citu marně stůně.

Máš dnes 11 výročí na psancích a tak jsem zašel ti popřát. Tvé vhledy na život jsou vzácné a většinovou populací těžko uchopitelné. Za mne jsi někdo koho vnímám jako moudřejší variantu sám sebe přesto že jsi mladší. Ať se ti daří Lenko.

Zajímavé moc tvého mozku vrásnění
v zatáčkách myšlenky ohýbají své ztvárnění.
Kdo nandat chtěl by tě do šablon , formiček
tomu hrob ustojím ze samých kytiček.

Pragmatik si věru skvělí
řád věcí ti sice velí
ale ty si zvolit smíš
kolik piv dáš a kdy spíš.
V hospodě tvé zda
nikdo tuší jak básnickou
máš svojí duši.
Kroužkuje tvá poezie
v lidech trubky čistí, myje.

Dandy: Mám dojem, že už
mnoho vystřídal jsem těl.
Některá byla zdatná, však
jiná křehká bohužel.
Ta křehká byla sídlem motýlů
Ta zdatná vše řešila na sílu.
Nyní v hybridu já jedu
složen s obou skutečností
velikou má cenu.
Duch sílu dostává
z motýla se Fénix rodí.
Z citu můj kmen
nyní jablka plodí.

Koho básnička oslovila v dětství tomu se stala často osudem. Má první báseň byla o kopřivě. Kopřivo, kopřivo nepal nožky dětí, budeš li je pálit srp si na tě posvítí.. Tvé dílko je krásné.