U Nás se říká: Všichni jsou blázni, jen Já jsem letadlo. Bacha přistáváme.... Být nahama na zemi je dobrý.

Obraz její...ve dveřích, dveře v průvanu praskají, obraz ženy ve dveřích. Vyvaruj se opakování obrazu. Uspořádej si děj. Než něco napíšeš spoj s tím svůj zážitek aby to bylo skutečný, Pěkný je : Polibkem mu jazyk váže...kvítí se v barvu rozpustí a docela pěkný by bylo: modré květy a šaty vlají, prsa růženec objímají... nechvátej.

Mezi těmi kluky byl někdo, kdo jednou uchopí pero pod deštníkem a rozhlídne se kolem sebe...

Rty to je téma!! panečku v té sekundě si sdělí tolik informací. Vždy při tom okamžiku zavíráme oči, poněvadž duše se čtou navzájem vnitřním pohledem.

Dobrý pozorovatel si prohlédne vždy ruce. Tomu pánovi se v tvé přítomnosti spalo taky dobře a asiatka i výpravčí si tvého světla určitě všimly.. Narovnali se v zádech a zhluboka tě vdechly, vděčné světlo se spojilo v teplo srdcí.

Honzo, to je dobrý. Světlo hlína s očí smete, 17 let??? Báječný!! Základní kámen k Národnímu divadlu je jen obyčejný balvan z Blaníka. Ale ty jsi taky balvan.... ale máš na čem stavět kamaráde.

Mám rád sebe a viním tebe
ze sabotáže krásy krás..
k čemu čas mrhati
když kochati neumíš
se sama sebou.

To se tak beznozí a bezrucí
sejdou a mají z tebe psinu
jakou že volovinu děláš
když noříš zas a zas
nůž do duše své.

Jsi telátko zbloudilé
co podobno je vlku
co samo sebe v paniku
vyděsí a posléze
sežere se...

..a nebo jen vlka zahubí
a sebe něžně obejme se.
Miluj se zabalena v
nekonečno- vděčno.
Prosím.

Ještě nikdy jsem nedostal takové vyznání a ani nedostanu. Možná jednou tak věnec..

Srovnej si sloupečky
a ty jemné neance
co daly se do tance
umravni...
Rozprchly se ve
své nahotě a kdo
má teď z hvězd
tvoje puzzle
snést?.
Mým časem nemarni.
Já vnímám tě i
beze slov
tak nač písmen
lov..?

johan35: Hledej, hledej...hledám taky
přibývají věku mraky. Né vždy
jsem pochopil, že u cíle jsem už byl
a minul jsem se zas...

Moje žena je 33 let moje kámoška, ale pokud by k sobě byla upřímná, tak měla žít se ženou. Trochu jsme od sebe poodstoupily a žijeme zvlášť a přesto spolu. Bydlí s dcerou. Vždy jsem doufal, že by to bylo rozřešení jinak těžko pochopitelného vyčpění vzájemnosti. Příběh mne baví. Díky

Kristína Melegová: I kdyby ses necítila jako básník, tak si buď vědoma že všichni jsme zpočátku nenápadným nerostem u kterého jsme si všimly že by šel brousit a to brusným papírem a totiž slovem. Později přecházíme k leštění pocitem a empatií. Nakonec se rozhlídneš a zjistíš že stojíš mezi drahokamy co mají přezdívky a taky na sobě pracují. Tak makej klenote ke své kráse a radosti všech.

puero: Být básník je životní postoj!!! tomu tleskám. Je to forma dýchání, cítění, ochutnávání a sebe nabízení do prostoru jenž se vzájemně odráží, zhušťuje i zjemňuje, víří, pláče, bobtná smíchem který je vzápětí deštěm útrap smyt do bahna kaluží aby mohl být znova hledán jako nugety zlatých lidských duší v proplachovací pánvi každodenních životů.

Člověk musí mít vlastní svět vnitřního vnímání a ten bránit před vším co by jej připravilo o vnitřní dialog se sebou samým.

Národy mají svůj objem a rozsah, potenciál. Nevím od kaď seš, ale je tam zlatá lidská žíla kterou nelze vytěžit jen vdechnout. Opravdu není třeba rozumět všemu a přes to snad rozumím té tónině kterou jinde neznají.

Čtu tě jako když slepec nahmatává Brunovo písmo vnitřním zrakem. Nemohu se spolehnout na slova jen na pocity a ty dávají jen tušení siluety. Je to chrámový obraz před kterým všichni něco hledají a on mluví jen výrazem očí které si každý vykládá jinak.

Queen Lylith: Díky Lyli a ať se ti tu líbí. Vítám tě.

Jsi nápaditá, originální. Máš svůj svět který je mnohovrstvý a nebude snadné do něj proniknout. Lze ho jen navnímat jako vlnění, proudění.

Letáky já roznáším
o vášních konzumních
dobře vím.
Nejsou však jen skoupí,
lecos vnoučatům koupí
a pak šetří na kremaci..
dnes nejde o legraci.
Tam množstevní slevu
nedostanou, proto co
nasyslí dávají stranou.

Hypotéza pouhá samozřejmě...