Pomáháním sílím,touhou přikládám,zklamáním upouštím páru pod kotlem a z lásky v chrámu duše modlu mám.

Doufám,že se zdržíš.Tohle je jako rozhovor dvou Lysohlávek co si vyrazily k tetě Mochomůrce na štrůdl. Ale zajímavý.Dík

cituji:žádný problém se nedá vyřešit na stejné úrovni myšlení v jakém vznikl.Tvá báseň je přesný popis první části problému.Podmanivá kontura.Co bude protikladem?

Na neštěstí nejsi sám,však radost jen ve svých rukou máš.Co je lepší?Zvol si cestu. a vykroč.Ta která bude bez překážek stoprocentně nikam nevede.

Smekám v tichosti a budu v autobusech hledat stín těch slov.

Báseň je ze soudku pokory.Myšlenka vytváří často kolektivní obraz,který se často ani nevejde do rámu jednotlivce.Pak Nás to děsí.Ale často si volíme úroveň radosti či bolesti samy.

Sebehledání je dost dobrodružný příběh.Samota je dobrý prostor pro začátek.Usmíření přijde až když zjistíš,že jsi uzlíkem v síti coby duše a že spolu vytváříme ducha lidské bytosti,což je právě ta síť.Pak hledat přestaneš.Bude ti záležet na celku,jehož jsi nepostradatelnou součástí.

Dobrá terapie.Hodně zdaru.

Oslovila mně ,snad proto ,že jsem slunce doprovodil za obzor na koňském hřbetě a ruce promrzlí hřál jsem si o jeho šíji.To teplo v těch rukách zůstalo.

Kdo okamžik nádechu si cení
ten každou šanci v zázrak mění.

Duše se chvějí
poradit chtějí
před vlnou o níž
málo vědí.

včelař když v úleku
dostane žihadlo
oteče ,strach má rád
totiž divadlo.

buňky ledacos v životě zvládají
v úzkosti však zbrkle jednají.
Nemám na boj v sobě povahu
a tak raději vsadím na hlavu.

V davu pocucám v puse
kousek křenu,bez bylinek v octu
z baráku se nehnu.
Až vir na mě narazí
můj odér ho před ústy
nejspíš zarazí.

Blbost je vedlejší produkt okolností.A vždy je to kolektivní.Občas si vyprázdnit hlavu je někdy nezbytný.

Tohle pochopení vyžaduje osobní zkušenost.Takže my co jsme chytřejší a již tolik nesoudíme protože jsme již byly načapáni na švestkách a někomu jsme křivdily,máme výhodu poznání. Ti druzí nejsou o nic horší jen teprve zažívají naše omyly.A že se člověk orosí.díky za postřeh s zpověď.

Něha je lichvářka které se platí srdcem na ruku
neposkytuje však slastí žádnou záruku.
A když něha svojí drogou účinkovat přestane
absťák často v duši chmury zavane.(mužem jen závidět)

Některé pohřby jsou nejsilnějším zdrojem lepších životů.Pohřbená láska vždycky znova vyklíčí.Jen podobu ráda mění.

V obavách,když klid se zdaří
duše ztichnou a v lidské tváři
zrodí se však ne vždy
odhodlání,které-hledá
odraz v druhých.
Povzbuzením se
naděj rodí.

Pohádková do slabikáře.Fajn

A co tě kouslo v tom dětství?Proti čemu šermuješ se zpožděním? Vyhraj.

Ano jsou i řezníci slova,jiní v peru spatřují obrazně japonskou katanu a uchopí-li tento nástroj mají k tvorbě vztah.Slova opravdu často zapadnou na dno necek a již se nevynoří a nebo to nejsou necky,jde snad o portál do vesmíru.Tvrdí se ,že myšlenka nezaniká.A pak cestuji v psancích a zdá se my jako by šlo o černou díru nebo vysavač co polyká naše myšlenky.

Je dobrý nikdy se nepřestat učit a aspoň jednou za 10 let,ale klidně i častěji změnit obor.Škola je fajn příležitost,která je špatně pochopena.