:-):-):-) Zamyslel jsem se, jak dlouho si tam asi musela nepohnutě sedět a jaké štěstí, že sedaly jen na brýle.

Ginnare: Nechápu, ale cítím. Cítím se zaveden do ticha nikoli bezútěšna.

Hezky napsané, zbývá jen závidět.

Ginnare: Jsem uveden do rozpaků. Děkuji.

Ginnare: Díky za čtení.

Ginnare: Zamilu jsem měl taky rád. Ona je profesionálka a velká formalistka. Nikdy nenapsala jen tak hala bala kostrbatá slova, vždy to byla dokonalá báseň. Obsah někdy ovšem pokulhával, ale já se do ní nepouštěl.
Jsem rád, že se Ti zrovna tato líbila, protože byla napsána zcela vykonstruovaně a dost klopotně a dlouze. Tak se ta dřina vyplatila.
O chlebu jsem psal včera Souznílce. Vytáčí mě přístupem ke všemu, který se snaží univerzálně vnucovat všem. Včera jsem to nějak už potřeboval okomentovat. Teď, ať si zas dělá, co chce.

Ginnare: Dobře děláš. Dobrý sluha - špatný pán. Já se tolik nelekám a po létech už snad mohu říci, že to umím míti pod kontrolou. Pokud ovšem nemám obzvlášť dobrou společnost a obzvlášť dobrou náladu. Po pravdě nemám strach tak nějak kvartálně a na tom se dá přežít :-)

Kouzelné. Moc hezké.

Moc hezké. Spíš pohádka. Mě to "po té..." nedrhne.

Malé, lehoulinké kouzlo. Fajn.

Tohle se mi taky líbí. Provokace naprosto dokonalá a pří tom na pozadí...

Přečetl. Neslyšel, to až v klidu. Dýchl na mě smutek nerozumu systému. Ptáš se a víš, že... a stejně tak víš, že to vzdáš, až už bude fakt pozdě. Nakonec jako tonoucí stébla se chytáš mžiku zapomnění. Je to jedna z Tvých velmi hlubokých sond. Obdivuju.

moonell: Tak o to jsi lepší. vystihla si atmosféru místa naprosto přesně.

Orionka: Ty jsi nějak akurátní. Přeci nedám celý šíp. Až vystřízlivím, buď ho zašpičatím nebo se nějaký ten hrot sežene :-D

Ovšem to se povedlo. Svěží, konkrétní, adresné bez kompromisů. Připomíná mi to Diane di Prima. Fakt báseň.

iluze: Ginnare: Děkuji za čtení a vnímání.

Obdivuhodně romanticky netajnosnubně přímočaré. S takovou Tě určitě vezme.

...a fakt jsem se zasmál. Bezva.

Ginnare: Rozhodně nechci, aby Ti došla slova a neobávám se, že by se tak skutečně stalo.
P.s.: Já vím. Zajímalo mě jen jestli placatá nebo kulatá, kde je konec a kde začátek, co nad námi a co pod námi (to kvůli tomu nadiru), abych mohl dělat chytrého. Dávno vím, že uprostřed je lidská duše a ta je vždycky sama. Jen třením těl se dá tu a tam té samotě ulevit.

Ginnare: Teď se stydím já... a taky pychnu a to není dobré.