Dickens: No to je celkově nová revoluční metoda. Štemply proti zvůli.

none: Jasně jen si dělám prdelky a taky ne.

Hned mám bojovnější náladu. Jdu razítkovat.

Dickens: Je to o zabíjačce a krvavé polívce... Taky :-D

none: Záleží na příchuti.

Nerozmazával bych to tolik. Zapáchá to. Není kumšt napsat sprosté slovo. Moc to, ale nešokuje. Komunikace nám značně zhrubla a používání vulgarit se považuje za společensky přípustné. Poněvadč dílko má za smysl ohromit užíváním slova hovno, je tím dost hendikepované. Chtělo by to ještě nějaký druhý plán.

Trapná chvilka. Není, co připsat a při tom chci dát najevo, že je dokonalá. Rád bych napsal nějakou takovou, jen bych se jako mužskej styděl (ke své škodě).

Moc hezkypěkně. To je radost číst a hlavně, když to dobře dopadlo ;-)

Tak ono to opravdu existuje. Vždycky v druhé půli ledna jeden den či hodinu jaro dýchne do zimy. Asi abychom to vydrželi.

Dík. Pobavilo.

:-)

Fakt moc dobrý. Ještě se vrátím.

Být šťastný je dřina, která nestojí za to..

Krásné. Radost číst.

O ničem je o všem. Ovšem.

Dnes už nic dalšího číst nebudu a se divím. Je to jasný jak facka. Při zkoumavějším čtení jako pár facek. Po pitvačce by to mohlo být i na přesdržku.
Je to přeci naprosto jasný, takhle se to nedá číst, když je to báseň a tohle je sakra báseň!
Šetři své vlastní bolesti a svoje vlastní záda. Koukej, hvězda padá, strč ji do kapsy pro štěstí.
Slova jsou v zadním pokoji a závidím jim.

Já to všechno mám a možná i horší věci, ale doma. Tam, co si platím nájem.

To je moc hezké. Samé příjemné asociace.

Ach jo. Taky si myslím. Asi jsme všichni skorostejní. Asi už dozráváme...

Nedýchat, jenom tiše v mrazu stát. Zpívá skleněná píšťala na Mozartovy prsty. Nedýchat, tady žije skutečná poezie.