Nad vodou v krajině tak dlouho dokážu postávat v úžasu.

Třeba prostě jen tak...

Mlčím a uvidí se...

Tu cestu člověk najde po slepu...

Co dodat. Jsme mužský a používáme všechny prostředka k získávání dalších a dalších medailiček na cestě po žebříku. Dokud se šprušle neprolomí. Těm největším hajzlům, ale všechno vyjde. Tak bacha.

Toužit vlastnit duši, je cesta do pekel. Toužit vlastnit tělo, je cesta k bolesti. Radost se vrací tam, kde nedostává okovy.

Tak ta se ti skutečně neskutečně povedla. Líbí se mi moc.

Psavec: Díky

Absolutno načrtnuté jedním tahem. Líbí se mi.

...i mně je potěšením.

koiška: Moc děkuji a velice si cením.

Miňko: Diskuse mě těší. Snad je to tím, že těch pár řádek nezapadlo do lhostejnosti. Je jednou z eventualit, že je chyba na mé straně. Já něco cítil a něco myslel a něco napsal. Jak to působí na čtenáře a co si z toho odnese je jeho věc. Je to (snad) poezie a tak není významově strohá a jednoznačná a tak jsem to i zamýšlel.

puero: Stejně, jako všichni ostatní, každý má tu svou. Jedna čtenářka mi napsala:
Tak jsem si přečetla Zobcovou flétnu, no několikrát. Vidím v tom kouření.

Yana: puero: Leslie: LadyLoba: Jarda468: Hanulka: Dandy: Všem děkuji za čtení i za názory a myšlenky, které mě přivádí k potěšení z toho, že jste se mým opusem zabývali a že vás nějakým způsobem potkal. Výklad neposkytnu. Dlouhodobě zastávám názor, že, co si myslí čtenář je správně.

Napsané podmanivě. Zamyslel jsem se a nejprve nic. Pak jsem ustrnul... Mám rád pouhé kouzlo okamžiku, jsa již bez budoucna.

Leslie: Moc děkuji a vážím si.

Hanulka: Díky moc. Tvá reakce mě potěšila.

Je útulno v tvých verších.

To je sen...

Myslívám na to.