Úžasná. Jsem uchvácen. Moc se ti povedla.

Všichni jsme osamělé ostrovy a žádný trosečník v dohledu. snad má smysl pádlovat.

Tohle je prostě nádhera. Moc se mi líbí.

Ta hravost je odzbrojující a to i přes hromobití.

Tuhle úchylku mám taky. Vím, jaké to je. Napsala jsi to překrásně.

Hodně silná.

Leslie: Orionka: Hezký den. Moc m těší a za připomínky děkuji. Už jsem to podle toho dávno upravil, jen bohužel jinde. Tak to právě teď napravuji.

kmotrov: Díky moc. vážím si.

Homér: Moc díky, že ses mým výlevem tolik zabýval. Vážím si toho. Jsem paličatý a nechám to tak ;-)

Miňko: Hanulka: Děkuji za čtení

Vzpomněl jsem si na najádu od Voskovce, co měla jedno oko zelené a druhé modré.

Umět se tak dívat.

Hanulka: Já po pravdě nevím. Je to jakási synergie mezi těmi symboly a mými pocity. To čtyřverší na začátku mě napadlo už někdy na jaře, ale nedávalo to příliš smysl. Teď jsem se k rozpracovanému vrátil a trochu to dotesal. Je to o tom, co čtenář cítí, když čte.

To se tak snadno řekne.

Prostě nádherná.

Moc se mi líbí.

Čtu, jak cit je prostý a žádná věda. Děkuji za zasnění...

Moc se mi líbí, jen nevím proč. Divný?

Moc se mi líbí, takový ten dotek pochopení...

Leslie: Děkuji. Byl to momentální nápad, žádné hluboké přemítání.