Já se v tom nějak nepoznávám, ale to se mi stává už od útlého mládí, že nepoznávám sama sebe...
Teď zrovna mám "halušky"... vidina rapujícího mladíka v kšiltovce... ale toho si nevšímej, to se mi sem tam stane ;-)
Jinak můj názor je, že by to chtělo doladit. Myšlenka dobrá. Pohrát si se slovy, doladit rytmus. Někdy se slova opakují a má to účel, tady ten účel nevidím.

Přikreslování křídel je krásná myšlenka! Přeji Ti plno Takových skvostných nápadů :-)
Forma Tvého zpracování mě však nezaujala. Snad příště.

Cecidit angelus to vystihl. Je v ní cosi naléhavého a ....až včerejší dnes nás promění v dobrodruhy... mi dlouho zůstane v hlavě :-)
Ráda čtu něco, co ze mě jen tak nevyprchá.

Myslím, že to přání si splnila na 1000% a že bude mít někdo díky Tobě moc krásnou vzpomínku na svůj velký den :-)

Před chvílí jsem tu Na šedé větvi viděla oběšence. Teď tohle exkrementálně poetické vrkání...
Teda vy tady pánové dovedete pěkně drnkat na mou morbidně naladěnou až thanatofilní strunu. ;-)

Líbí se mi. Zajímavá.
Zpočátku mi trošku drhlo, že se usmívají úsměvem, ale teď hloubám, jak vypadá krysí úsměv. Mám ráda, když mě báseň donutí nad něčím přemýšlet :-)
Ten obrázek mi duši drásá a za krkem mě brní. Na mě asi moc drsný. Je zvláštní, že miluju drsné až syrově realistické básně, ale takové obrázky nemusím. Je snad rozdíl mít je v hlavě nebo na očích?

Co dodat? Snad jen... :-)

Běhá mi mráz po zádech...

Můj komentář už je nejspíš nošením dříví do lesa,,ale tohle Tvé "koketování" je přesně můj šálek čaje (mám ho raději než kafe)...
Koketuj dál!

Mamka: podle mě tečka v poezii hraje trošku jinou roli, ale to je fuk. Důležité je, že jsou lidé, kteří za ní umí tak krásně bojovat, jako Ty :-) líbí se mi to.
"Moje" tečka je však cvičený Punťa, co štěká na můj povel (narozdíl od mého jezevčíka...)

podle Tvého komentáře u Zazi v Retru, jsem si udělala o Tobě mylnou představu :-)
Prohrábla sem se Ti v básnění a i když na mě často koukla z "poza kanýrů" depka, musím uznat, že to má něco do sebe.
Díky vlastní zkušenosti věřím, že Ti to psaní i pomáhá.

Vektor nemá chybu! moc se mi líbí :-)

tak jsem se po nějaké době (asi 3-4 týdny) k Tvé básni vrátila, abych si byla jistá, že mě skutečně baví a že to nebyl jen momentální stav mé mysli, která mě zrovna kopla do bránice...
a dobrý, fakt mě hodně baví...
u T-kalhotek jsem si opět málem čůrla (když jsem to četla poprvé, tak jsem se navíc pobryndala kafem)

Co se týče postřehů ostatních: Lasak má podle mě pravdu u toho podtržení, ale ostatní bych nechala, tak jak je. Z ryze estetického hlediska bych možná zkusila zarovnání na střed (ale to je teď takové mé období), Stará neznámá asi trošičku přestřelila a i když si na věk v žádném případě nehrajeme, tak tady bych jí to vzhledem k mládí prominula. Mamka nezůstane nic dlužná svému nicku :-)
závěr? rozhodně od básnění neutíkej! "máš ho tam"

nebýt toho názvu, sdílela bych názor s samiVdavu,

že bych pravě narazila na důkaz toho, jak je název pro báseň důležitý?
Dokáže ukázat hloubku, která může na první pohled uniknout...
najednou jsou tu vjemy jako je nuda, znechucení, procitnutí... prostě koktejl pocitů a to je podle mě to nejdůležitější... vyvolávat pocity
Takže za mě dobrý :-)

neotřelá rýmovačka... a závěr je super :-)

mě se ten "double bol" líbí... umocňuje naléhavost sdělení :-)

Líbí se mi :-) a do té interpunkce bych si víc nenechala kecat... Tahle tvář Tvé básni sluší.

Nabité napětím

PS: jo... pustila sem si ORLG z Tvého odkazu a děkuji! U něčeho takového ráda relaxuji, nemohla sem je slyšet na Radiu 1? :-)

Přiznám se, že začátek mě trošinku nudil, ale pak... wau... "Nemocný je vítr, který vane k ničemu." tak to je pro mě hodně silné :-)

no... taky nemám ráda zimu, ale Ty... hustý

miluju jaro, miluju léto, miluju i slunečný podzim a miluju to, co se mnou dělá to Tvé Léto :-)