Četla jsem ji několikrát. Je milá, je něžná, pěkně plyne. I ten závěr se povedl...
Proč se mi tedy zdá taková mdlá?

Trefná říkačka. Pobavila.
Ale jinak se do mé paměti dlouhodobě nevryje

Je až děsivé, jak často mi mluvíš z duše...
Brrr... depka
a když Ti práce zůstane jako jediný smysl života... :'(

Třeba je to jen odcizení...
Je odcizení zrada?

Většinou komentáře u díla pomáhají... tady odvádějí pozornost...
Neznám Devilse a vlastně ani Zamilu.
Souhlasím s Yanou, ale zároveň chápu Tebe i Amelii... je to těžké...
Však jste si jistí diagnózou? Grafomanství a exhibicionismus není jedno a totéž... i když se mohou asi vzájemně kombinovat a doplňovat...
Grafomanem se zřejmě lehko může stát kdokoliv z nás...

Pobavila :-)

Koukám na komentáře a až na pár výjimek je to jen nostalgické žvatlání... neubránil se mu ani kmotrov. Pravda, zachránil to tím citátem Mirka Kovaříka...
Je to takové suché... atmosféru "pajzlu Xté cenové skupiny" má rád... má klobouk... má šálu... patlá se ve svých pocitech... aha! To musí být básník... určitě! Nebo že by pozér? Ne... bude to básník duše rozervaná...
Někdo by řekl suché... klišoidní... neurazí... nenadchne...
Té atmosféry trochu přidat a řádně protřepat...


Vážně toužíš zrovna po tom, co se honí v mé hlavě?

Napadla mě poněkud stupidní otázka... kde byly vyrobeny ty staré tenisky?
Lehké ironické závany mám ráda... :-)

Hodně lidí (jako třeba kmotrov) k Tobě vzhlíží. Vím to. Patřím k nim.

Je to smutné téma. Citlivé. Jistě je za tím silný příběh...
Přesto... Ten začátek i konec mi zní trošičku pateticky. I já zaslechla Stopangina...

Líbí se mi uprostřed ten obrázek ptáků a země schoulené do ptačích peříček... :-)

Pěkně šimrá v podbřišku... ;-)
akorát na to zvracení za obzor bych se vybodla...

1100010 1100001 1110110 1101001 1110011 100000 1101101 1100101

DDD: příliš mnoho skromnosti... přiznej se, že to říkáš jen proto, že máš rád, jak Tě ujišťujeme o opaku... :-D

Fakt bych si Tvou sbírku koupila... a ráda... a nelitovala bych peněz!

Velmi podařeným způsobem podané mně tak známé pocity... fakt to nesnáším...
Cink... je tu "šťastná"zpráva... ovšem šťastná budeš jen, když ji obratem rozešleš... který dobrák mi to zas poslal... jo tenhle blbec... no to jsem si mohla myslet... ten taky na všechno skočí... no jo no, on už je takový... má strach... co když budu mít fakt smůlu... co když opravdu minu své štěstí... co když už budu mít do smrti jen smůlu... co když mě pak přestane milovat... co když onemocním... já nebo někdo z mých blízkých... kravina... je to jenom kravina... přece nejsem pověrčivý pošuk... ale co když se opravdu něco stane... nebo co když se naopak něco nestane... jistota je jistota... to, že budu za blbku nějak přežiju... neodpustím si, že jsem neudělala všechno co šlo... i co nešlo... cink... cink... cink... cink... :-(

Amelie M.: fakt se snažím... ale tady nemám co kritizovat...
Snad jen to, že kecá... na klavír umí ;-)

Ne... vážně se mi to líbí. Cítím tu únavou zatěžklou náladu, která se tak bezcílně rozvaluje na smyslných tónech nostalgického klavíru...
Podařené, pro mě velmi podařené. :-)

Závidím Ti ty procházky krásami liduprosté přírody...
nechápu, jak můžeš propadat v takovou chvíli depkoidním pocitům... a vytvářet tak hororově vybarvené obrázky...

Bezva... líbí se mi :-)
PS: jsem vyvrhel... nesnáším cyklisty... ;-)

Souhlasím!
Obzvláště s částí, že je skvělé, jak díla neustále kolují v nabídce.
Ráda je nahodile otvírám a občas se až dětinsky zaraduji, jakou úžasnou "perlu" jsem to objevila.

No ne ne... :'D

Zabolela :'(
Takové ztráty jsou rány, jejichž hojení je dlouhý proces...

DDD: taky sem lezu kvůli takovým lidem, jako jsi Ty. Dík :-)

taron: vanovaso: Hanulka: Amelie M.: zájem mých oblíbených autorek mě moc těší :-)
Děkuji!