dobrý způsob ventilace frustrace... zvlášť když se člověk žinýruje jen tak si od plic pořádně sprostě zanadávat... :-)

jůůů... jak si otočila to písmo??? jak by řekly moje děti... "krutě hustý!" :D
tak si to tak klidně plyne... dělá, jakoby nic... takové ty fantazii povzbuzující slovíčka... ničím neobvyklá... a pak...!!!
Super!

Bloudili dolinou
zdolali vršky
a mezi řádky
přišli o svršky
zbloudilí nazí...
:-)

Je to mile hravé... ten závěr mi trochu utekl, ale to je můj problém...

mám ráda takové "zoologické příměry"... povedlo se... :-)

PS: když dikobraz stojí k Tobě čelem, nehrozí Ti ostnaté nebezpečí... jsou chlupatí a mazliví jak drsnosrstí jezevčíci... však když se k Tobě zády otočí... prchej, co Ti jen nohy stačí... :-D

a tak píše do Třeboně
ať mu pošlou štiku za ně

Veselé to ranní čtení. Přeji krásný den :-)

Mlčeti Zlato: vyhynutí nehrozí, kdo v sobě lásku nosí... navenek křehký, však uvnitř houževnatost sama... to láska nás zocelila...
Díky ní jsme tady... to nevíš? :-)

kmotrov: milostné poblouznění nemůže být láskou...
láska je něco, co vyklíčilo v hloubi duše, zakořenilo a vyrůstá na povrch s vytrvalostí plevele a krásou nejexotičtějších květin (nebo kopretin, čekanek a lučních zvonků to je fuk)... vytrhat ji se každý brání, ale někdy není zbytí...
Vytrvalost manželství nepokládám za šedou... v mých očích hraje všemi barvami... ovšem... je-li to vážně láska a ne jen zvyk či strach ze změn...
Víru mám v úctě, i když již od dětství mě pohled na Krista na kříži spíše rozesmutnil, než vyvolal pocity lásky... snad lítosti... možná... v tomto směru mi dětské oči zůstaly...
Definici všeobjímající lásky neznám a nevím, chci-li znát... z úst člověka taková definice zní spíš jako umně zamaskovaný důvod nedostatku lásky pro své nejbližší...
A další možnosti? Nač je probírat?

Ta bezva myšlenka... "budeme číst po zpátku" má velký potenciál... to tvé "pojetí" je hezké... o tom žádná, ale je "hezké" opravdu to, co chceš číst pod svou básní?

ne... opravdu se mi nechce... :-(

Střepy... do srdce... to sedí

co zkusit pro začátek malé krůčky... zkusit mít rád úsměv pekařky, co si u ní ráno na rohu kupuješ slaný rohlík a řidiče tramvaje, kterého nerozhodí ani nervozní nevyspalý cestující kopající do dveří, co se otvírají příliš pomalu, když on zrovna tolik spěchá... a pak... pak mít rád třeba sebe...
:-)

Tvá bolest mě mrzí. Drž se!

líbí se mi nápad... ale malinko mi to poněkud předvídatelně utíká do ztracena... :-)

a taková jsou koťátka májová...

je samota a samota... někdy hodně bolavá...
v Tvém podání opravdu citelná

PS: Tři dny kondora patří mezi mé nejoblíbenější filmy :-)

Orionka: jsi příliš shovívavá. Děkuji :-)
Vynořit se... někdy to už bez cizí pomoci nejde...

YOLO... od teď... beru to jako znamení... díky!

Jak "symbolické" číst Tě zrovna dnes... :-)

Tak to je pro mě objev... úžasná ❤
Trefila se mi do duševního rozpoložení

hmmm....

kéž by "jen tak"...
jo...jo... krásné lechtivě erotické napětí nám ty potvory mobilní darovaly...