Lék na všechno... toho je nám třeba. Ať v kopřivách nebo za pecí... jednou zase budeme nahý... Obři i ti nevelcí

Proč stáří?

Líbí a ani se mi nezdá předposlední sloka slabší.

V pozorovatelně na okraji

Když potřebuji nutně cítit něco hodně niterného, vracím se k Tvému psaní. Děkuji

Mám ráda každý den, kdy objevím něco nového... třeba by to bylo jen slůvko, co neznám... Super!

Lenča: Danula: děkuji za vlídná slova

Mlčeti Zlato: těžké je, když slova dojdou, horší však, když i myšlenky pojdou...

kmotrov: a mně chyběly Tvé "rozbory"... děkuju

Svědek Tvého bytí

Je mi nějak divně, jako by se jeden horkem potil... jako by se jeden zalykal průtrží mračen... a přesto se nepřestane dívat... přesto civí...

Bylo mi dobře při tom zamyšlení

Těžko... nejde dát všechno... ani omylem... nikdy to nebude všechno... tak to zkrátka je

Líbí se mi. Moc :-)

oskarp: ono to ne vždy úplně funguje. Jako ostatně všechno v životě

slavek: děkuji. Těší mě Tvůj názor :-)

Psavec: velká pocta pro mě :-)

...vlna čekající na drsnotu břehu... je hustý!

Blábolení je už součástí života. Někdy je pro někoho víc než samotné dýchání...
Můžeme jen doufat, že nedodýcháme předčasně

kraj mého srdce. Stýská se mi

poezie

...ale kosti srostly a jizvy vzpomínek už tolik nebolí...
:-)