tak to jsem se fakt zasmála... :-D

milancholik: děkuji za milá slova a za upozornění. Přechodníky jsou zapeklitá věc, mám je ráda, ale coby dítko školou povinné jsem je nepochopila a teď už se můj mozek přísunu nových informací občas vzpírá, ale já se snadno nevzdám! Budu bojovat! :-)

PS: ty trenky však nemůžu sundat natož vyhodit... nejsou moje ;-)

A42: fuj... Dík za upozornění! :-)

silná káva :-)

mé zadumané ráno si proměnila v ještě zadumanější :-)

Jarně rozněžnělá :-)

A42: Děkuji :-) snad to není jediné, co se líbilo...

A42: Děkuji :-)
občas se mi zadaří zakopnout o nápad, jindy mě nápad musí kopat a kopat a já přesto nic... ;-)

Líbí se mi :-)

Přemýšlím, o co bych prosila já... o rohy... o křídla... o obojí...?

A42 to řekla za mě. :-)
Opravdu pěkné

Pajalord: Děkuji :-)

A42: buď ostřejší ;-)

...závěr je bezva, ale....

Na metru je skvělé, že když se jedny dveře zavřou, přijedou další... v pravidelném intervalu... Nastoupit či nenastoupit... to je oč tu běží ;-)

Opět inspirativní.

Ten závěr skvěle vygradoval atmosféru :-)

Plné citu... evokuje opravdu intimní náladu

No jo... Která matka by u tohoto neuronila slzičku...
Obzvlášť ta třetí sloka je vyvedená.

Líbí se mi :-) umění origami mě vždycky okouzlovalo.

Lasak: děkuji za upozornění na chybu. :-)

Ale to O je tam tak, jak má být... samo samotinké... Význam si domysli

Já bych závěr nestrhávala jinam, jak píše Amelie.
Jen tak nějak na konci cítím otazník. Ten by to otevřel do jiného rozměru... :-)
To není kritika, jen "nahlas" uvažuju...

Nesouhlasím. Líbí se mi všechny tři. Ta šedá hmota mě úplně pohltila všedností obyčejného pracovního dne. Podle mě je to haiku.