Už ten název je nádherný. A ta báseň rozhodně nezaostává. Moc se mi líbí :)

Sakryš, to mě baví! Super :D

Fakt dobrá :)

No jo, motorky taky začínají bzučet na jaře :D Moc hezké :)

Nádherná, dýchá z toho tajemno, víra i něha... Moc se mi líbí :)

Moc hezké :)

Nádherná... :)

Tak to si úplně živě představuju :) A měls teda úspěch?

slnečnica: Děkuji :)

Ailin: Děkuji :)
Jednou se mi zdálo, že jsem byla v davu lidí a zahlédla jsem kohosi, o kom jsem věděla, že ke mně "patří". Věděla jsem, že mi bylo dovoleno ho zahlédnout, vědět, že je, ale nemůžu s ním teď být. A jindy se mi zdálo, že s ním žiju - byl to nepopsatelný pocit jistoty, bezpečí. Byla jsem sama sebou, věděla jsem, že dokážu žít i bez něho, ale právě o tom to bylo...

Ta je nádherná :) O to víc se mi líbí, že mám slabost pro Egypt.
A proč Tvé slzy míří zrovna do Egypta, smím-li se zeptat?

Na povídku je to trochu krátký. Ale souhlasím - je fajn nenechat se srazit na kolena a poučit se. Člověk zjišťuje, jak je doopravdy uvnitř silný. Vlastně je to od života fajn, že nás takhle pošťuchuje :)

shane: To mě fakt těší, že jsem Tě rozbrečela smíchy :) A díky za krásné verše :)

shane: Já se pořád ještě občas ráda bojím... :) Třeba při bouřce .)

Tak to se mi moc líbí. Ony se ty zdi postupem času a zkušeností rozpadávají nebo aspoň pomalu drolí. Ale to srdce tam máme všichni... Fakt krásně vyjádřeno :) Zakládám.

Díky za sdílení tak příjemného zážitku. Musí to být fakt krásný pocit držet v rukou své "zmotněné" dílo :)

Amelie M.: Jé, díky, tak to jsem ráda - jednu chvíli jsem o ní pochybovala, pak jsem zase měla pocit, že je v ní to, co jsem chtěla, i když je tak stručná. Holt záleží na tom, v jakém rozpoložení ji člověk zrovna čte :)

vanovaso: Díky :)

Ignácius J. Reilly: Díky, to mě moc těší :)

koiška: Díky :) Tak budeme brečet smíchy - to mám taky radši .)