Nikdo nevíme kudy se jde za štěstím, ale proč by nutně musela být cesta lemovaná trním... a co je štěstí? Snad jen naše uvědomění, že ho jsme ho potkali , ale k tomu nutně nemusíme trpět...

tvá báseň je jako krásný obraz, který promluvil...

Snění je krásná hra...
že člověk někdy by ve snu zůstal rád
však musí každé ráno vstát
šedé dny přivítat
i umírat...

shane: no teď si na to shane káp...
ale že ti to trvalo...

shane: každý se cítí stár
jak v duši je sám mlád
však nenapadlo mě
starcem tě nazývat


ALE JAK CHCEŠ
JE-LI TO TVÁ TOUHA VELIKÁ
UVIDÍM V TOBĚ KLIDNĚ STAŘÍKA...

shane: ach,nerozumím tvému snění
myslíš hlavy poblouznění?

Tak ta je krásná, moooooooooooc.............

pěkná, jako vždy...

shane: jsi ještě /nebo stále? / dítě, shane...

shane: že parohy rostou vám,
děláte si každý sám,
kdyby lani láska nescházela
jiného samečka by nehledala...

Yana: díky...kéž by to vše byl jen sen...

Když to tak shrnu, myslím, že básnička svým obsahem svůj účel splnila....

shane: Drahý shane,
klidně si mohl na reagovat na moji odpověď Severákovi, myslíš -li tu , že tento úsek E55 dobře znám, řekla jsem ji tam úmyslně , mám smysl pro humor a naopak jsem čekala, jestli se někdo chytí - zaváhals. Ale jinak ti moc nerozumím, v soukromých vzkazech si mluvil jinak, a já se k tomu už raději nebudu vyjadřovat, mrzí mě jen, že i své názory tak lehce měníš...

taron: myslím, že ve tvých slovech je velký kus pravdy,aspoň já jako žena, to tak vidím, díky

Amelie M.: hm, asi máš pravdu...

Amelie M.: díky, no raději bych se procházela v parku zalitém sluncem, než takhle slzami zalitá...

korálek: díky, já stále nechápu...

Zamila: díky, ale nějak tomu přestávám věřit.../tedy u sebe/ a možná...možná bychom pak přestali psát...

jj, znám ten pocit a z něho prameící strach, kdy člověk každé zazvonění prožívá se strachem, a nemusí to být jen v noci... bohužel , jsem zažila i ty nejhorší... nikomu je nepřeju... a potom, když je telefon hluchý ,nebo ho na druhé straně nikdo nezvedá... a už nikdy nezvedne...

Báseň je to krásná... a bohužel , já si ty bohémy takhle představuji... a přitom kolikrát ta díla jsou tak nádherná...