Má to atmosféru, pěkná alegorie, ale na první přečtení mě vůbec nenapadla.

Drsné a silné svým obsahem. Tohle je strašně těžké rozhodování, díky za sdílení pocitů.

Líbí se mi, jak jsi to vyjádřila. Jen Mekka s velkým M na konci trošku zarazila, evokuje to, že dotyčný je muslim.

Zajímavá úvaha. Ale kdyby to bylo takhle prosté, vrací se do lůna i ženy.

Pěkné potoulání. Místa uložená do paměti v dětství se mi už vždycky budou zdát jaksi menší.

Taky myslím, že vztah k poezii není jenom o tom, kolik je v knihovně básnických sbírek. Ale prima chuťovčička a líbí se mi název.

Trochublázen: Já všechna ta místa projížděla už podruhé (zčásti i potřetí), kdyby se mi tam nelíbilo, asi se nevracím. :-) A kdybych psala řekněme cestovatelský blog, taky to pojmu jinak. Ale tohle je báseň. Nepochybuji, že ty bys to napsal pozitivněji, jenže já píšu po svém.

Trochublázen: To chápeš špatně, jde jenom o postřehy. Líbilo se mi všude, i v tom Lotyšsku, které jsi správně připomněl (v anotaci jsem ho vynechala, protože to o něm vlastně není), i v Litvě, která se musí projet taky... Kdybych měla zmínit všechno, byl by to úplně jiný útvar.

Hanulka: Zní mi to jako komentář od AI, ale třeba se pletu. Také děkuji.

Psavec: Nepřekvapilo mě, že tě zaujal právě tento verš :-)

No, to už jsme jednou probraly. :-) Autor se dává lehce všanc, ale sám si určuje, jak moc. Já to tedy vztahuji k poezii, ale vlastně jde o univerzální postoj, i s tím právem veta.

puero: Roztomile ve smyslu infantilně? No, nejspíš jo. Radost je asi už z podstaty lehce infantilní.

Yana: Psavec: Leslie: LadyLoba: koiška: Hanulka: Děkuji všem za zastavení a milé komentáře.

Proč pseudo-slam? Tohle by byl náhodou skvělej slam. Těžký téma, dobře uchopený, za mě palec nahoru.

Moc hezké, příjemně se četlo a místy i pobavilo (akční film :D). Máš pozorovací talent a umíš líčit velmi plasticky.

Yana: Jednoduše díky! :-)

Důvěra je opravdu základ a tělo ti to řeklo. Krásně jemně vyjádřeno, moc se mi líbí.

Leslie: Já se to taky naučila teprve nedávno, výhoda poznámek v telefonu.

Nápaditě vyjádřeno. Zasekla jsem se jen v závěru: jak mohla uvěřit něčemu, co o sobě neříkal? Ale možná o tom jenom moc dumám. (Chápu, že se tím myslí celkové sdělení, jak pode mnou píše kmotrov, ale z logiky češtiny se "tomu" vztahuje k předchozí větě.)

Milé, i když smutné.