Moc se mi líbí některé obraty. A heslo říjen mě mate, skoro až provokuje. Prozradíš? :)

Závěr pobavil. Úvod nadchnul. Celý je to hodně o něčem, jak by řekla Jolanda:). Fakt se mi líbí, je taková přístupnější a srozumitelnější, než bývá u tebe zvykem, ale obraznost zůstala.

NoName: děkuji

slnečnica: Nevím přesně, neříká se tomu lyrická próza? Děj tam není, takže povídka ne. Tady taková kategorie asi chybí.

Taky se mi líbí, je plná zavrtávajících se myšlenek, bolestně upřímná. Závěr to hezky korunuje, všichni se nakonec staráme jen o sebe... Akorát mám svůj tradiční problém se zařazením, na poezii v tom postrádám básnické prostředky, tohle je spíš surový popis.

Líbí se mi některé ty výstižné obrazy, úplně to vidím, zastávku, bar, všechno. Vnitřní monolog je výbornej, i jak se pak změní v dialog. Jenom mi to připadá spíš jako mikropovídka než báseň. A ten závěr mi připomněl moji oblíbenou písničku na stejné téma: https://www.youtube.com/watch?v=pycTVHX5HiA

Nikytu: Moc děkuji. A máš pravdu, určitě by šlo kůži a duši prohodit.

človiček: Děkuji. (A tu vyplivovanou pecku zkusím nebrat osobně :))

Hezky si hraješ se slovíčky... ale jak?

"Když je to krátký, je to haiku."
neznámý autor

Střídání bude ještě příští rok, myslím. Taky mi bude chybět.

:)) love je všeobjímající slovo

Přát si slzy, to už je takové vyšší duchovno. Pravá pěšina se bez nich asi neobejde, ale jen silná osobnost to bere se vším všudy. Líbí se mi, jak sis pohrála s formou.

Špatně se mi to čte, rýmy jsou hodně primitivní a někdy navíc drhnou, třeba vzdychá a chytá se opravdu nerýmuje. Nehledě k tomu, že tonoucí se stébla chytá je tak profláklé klišé, že by se minimálně v poezii mělo úplně zakázat. Navíc mi vadí kontrast zbytečného patosu - slova jako přec, bol, bytí - a vedle nich koncovky hovorové češtiny. Přitom obsahově to není zlé, ale forma to sdělení zbytečně sráží. Příště bych se na rýmy úplně vykašlala a zkusila se vyjádřit přirozeným jazykem, bez rádoby básnických slůvek, které poezii nedělají, ale prostřednictvím originálních obrazů. Myslím, že to v sobě máš. PS: Nenech se mojí kritikou odradit, ale když píšeš, že toužíš po maximální... Myslím to dobře, ať se daří :).

Moc hezké. Líbí se mi myšlenka i zpracování, nenásilné a zajímavé rýmování.

človiček: Není zač, človíčku, já děkuji za návštěvu i milý komentář.

Ginnare: Já to vnímám jako osobní, ale samozřejmě to tak může být napsáno záměrně :). Ty termíny mi nejsou neznámé, jenom jejich použití v básni je nezvyklé a trochu kostrbatě tam trčí, což je asi dáno i délkou těch slov. Ale jak jsem už psala, zase je to originální, líbí se mi. A chápu dobře, že o ušlechtilosti píšeš ironicky?

Je to takové hodně osobní, vzkaz určený konkrétnímu adresátovi, tak snad si ho přečte. Baví mě ty fyzikální metafory; i když odborné výrazy působí trochu kostrbatě, je to originální. Zarazil mě jenom ten rozpor, nejdřív ušlechtilost, pak hovado - to je rozdílnými úhly pohledu na totéž?

Mně to přijde takové unylé. Plamen, plamínek, plamen, vlasy, vlasy, vlasy... není těch stejných slov na pár řádků až moc? S trochou fantazie se věci dají popsat různě, pak je to mnohem zajímavější a příjemnější na čtení... teda aspoň pro mě :).

loner: Děkuji, zase jsem se dověděla něco nového :).