"Spalim sa teda celkom dobrovolne. Medzi nami to nedopadne dobre".
Ten pesimistický závěr mě mrzí. Bez něj by to byla báseň o naději, o síle bojovat o své štěstí. Takhle je to bolestný výkřik člověka, který už rezignoval.

Yana: Díky, jsem ráda že jsem k poznání.

Jo, to je ta správná životní filosofie.
Tu du du.

kmotrov: No, já byla ráda, aspoň za ten jeden.

Závidím dětem. Nemusí domýšlet dopady svých činů.

Chodím v tom vedru venku,
nemaje pod trikem podprsenku.
Sukně mi kol nohou poletuje.
Co pod ní mám? Toť tajemství moje.

Milá Stelo, přeji Ti, abys byla v životě šťastná, protože Tvé štěstí udělá šťastné i Tvé nejbližší.

... a tak si zpíváááááááááám. Super!

Timothy A. Postovit: Děkuji

Mám radost z Tvého štěstí.

Super nápad

Možná by stačilo přehodit řádky

historie zapomíná
na takové
schoulené...

Přesně tak, první dva roky učíš dítě chodit a mluvit a pak mu jen připomínáš, aby sedělo a mlčelo.

Taky mi to přijde, že to potřebuje trochu si s tím ještě pohrát. Je to moc hezký nápad. Možná bych nemíchala kávu s oceánem. Zkus zůstat v domácích vodách. :-)

Tak ta mne zamrazila. Nejdřív se mi taky zdála nedokončená. Ale tím vlastně nutila k zamyšlení. A co si z ní sama odvodím, to se mi vůbec nelíbí a nechtěla bych to nikdy prožít.

Díky za vysvětlení.

Taky v noci nespím, ale takové pěkné věci mne nanapadají.

Jo, fajna.

Líbí se mi ten nápad. V poslední sloce by možná nebylo marné ty verše trochu zkratit a učesat rýmy.

Prozatím by stačilo regulérní jaro bez těch sněhových excesů.