To se mi stává taky, že mám pocit, jakoby nějaká slova, co vnímám, vycházela ze mne samého! Pak se mi stává, že je absorbuji a prožívám ten pocit, aniž bych věděl, že to vlastně čtu vyjádření pocitů někoho jiného a samotná slova vlastně přímo nevnímám, jen jejich poselství či toho ducha, jak pravíš Ty! ;o)

Tak už žádné bla bla bla?

Stačí prosté: líbí se mi, nelíbí se mi. Nač to komplikovat, modřinko?

Ano, víra dělá zázraky! Když si věříš, můžeš žít! ;o)

Proč se bojíš toho proudu,
po němž k moři dopluješ?
Netruchli pro rodnou hroudu,
se mnou v divů svět pluj! Chceš?
;o)))

Na mýtině, která vznikla
po požáru myšlenek,
kdy člověk na kraji pekla
hledal na trápení lék,
kouř stoupá nad spáleniště,
popel ještě žhavý je,
co bylo, již není, příště
snad nový sen ožije!
Zase k nebesům se vzpíná
zoufalý hlas duše mé,
věřím :" Přijde doba jiná
a my zas se sejdeme!"
;o)))

Kdybych, Jardo, vyhladily,
jen pro pláč by oči zbyly,
nikdy nečetl bych tu
tu spoustu něžných komentů!

Je mi ctí vás těšit, dámy,
pohladit vás po duši
veršíky, které vás zmámí,
ač to autor netuší!
Zkouším dát do nich kus srdce,
každý veršík jsem já sám,
a někdy lituji trpce,
že vás nikdy nepoznám!

Ano, je! I mně pomáhá, i když si třeba jen pískám či pozpěvuji...

Boha hledej pouze v sobě,
ne v svatyni kamenné,
ruku, jež pomůže Tobě,
jen na konci ramene,
nad nímž hlava Tvoje hrdě
zrak svůj zvedá k nebíčku!
Vím, že z ní to trochu tvrdě,
dobře však vím, božíčku
o čem tady píšu právě,
to jsou zkušenosti mé,
žádný blud, co jen v mé hlavě
nalezl si lůno své!
;o)

Na Carmen jsme byli ještě se zombí! Bylo to moc krásné!

V Kroměříži jsme byli jako vojáci cestou na bramborovou a řepnou brigádu!
No jo, randilo! Ale s kým? Jinak pěkných míst znám i u nás dost...I pěkných holek, jenže ony neznají a ani netouží poznat mne!;o(

Úsměv není nikdy hloupý,
hlupák je, kdo je naň skoupý,
netuší, jak úsměv hřeje,
a pomáhá těm, jimž zle je!
Úsměv umí lámat ledy,
je to lék na lidské bědy,
úsměv lidská srdce pojí,
ba i rány duše hojí...

Když s ní domů chodívám,
každý myslí, že jdu sám,
neví vůbec kolemjdoucí
jak jsou naše vztahy vroucí,
I když nejsem žádný blázen
vždycky dostane mne rázem
píseň, co zkouším zazpívat:
"Máš má ovečko dávno spát..."

Podvědomí sílu má,
o níž málokdo co tuší,
to zázraky dělat zná,
jen musíš mít víru v duši!

Nohy Tvé si volno vzaly,
by se do pořádku daly.
Však věř, zase přijde den,
kdy budeš chtít tančit jen,
tanečníka bez oddechu
v něžné rytmu i ve spěchu
tance jako je quick step
věř mi, znavíš, děvče hned!
;oQ

Za to může severka! To její krásná, leč smutná básnička na literu mne nakopla a já napsal tohle nejprve jako komentář, abych ji potěšil a pak jsem to předhodil lvům literu...Jinak souhlasím, že blues zní krásně a moc hezky se i tancuje či zpívá! ;oD

Tak taky nějakou přidej, hvězdičko! Dobře vím, že i Ty to umíš! Vždyť nejedno Tvé dílko bylo příčinou vzniku toho mého!;o)

Naplnění každý vítá,
zvláště, když s tím nepočítá,
ale tohle je jen sen,
co do veršů ukryl jsem...

Pravdu máš, sním každý den,
na kuráž žít další jen,
nečekám už zázrak žádný,
snažím se žít život řádný,
plašit každodenní nudu,
dokud tady ještě budu....
I když srdce tak tak bije,
silná je má fantazie,
ta mne drží nad vodou,
vlnky času jdou a jdou...
Mohl bych psát dlouho ještě,
chválit mokrou krásu deště
nebo bíle padlý sníh,
či snad něhu veršů Tvých?
Kdo chce, ten si všímá krásy,
kdo chce, každý plamen zhasí,
i žár Lásku, co se rodí,
a neví, že nejvíc škodí
sobě tímhle přístupem!
Sic by řekl: "Čert mne vem!"