ivkaja:
To úplňku síla pouze
splín Tvůj natahuje dlouze,
až se z toho probudíš,
přijde to, o čem si sníš...

Díky za návštěvu, laskavá slůvka i něžné veršíky, krajanko!;o))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))

snk:
Úlet pouhý, víc to není!
Či Ti to snad stačí k snění?
Přiláká to krásné sny?
Pokud ano, sladce spi...;o)))

Liizzie:
V zlatém srdci struny zlaté,
logické to připadá...
Hra se daří, když ji znáte!
Jsem ten, kdo si s verši hrá...;o)))

nevěrná:
Safra! Že bych kohos zval?
O imaginaci psal
jsem verše...Nuž, tak pojď dál!;o)))
Co já bych Ti jenom dal?

LoweWillTearUsApart:
Nač chodit kol horké kaše!
Nepozmění city naše
pražádné již váhání...
Proč čekat na svítání

Nikytu: Souhlasím! Strach z nevyhnutelného je zbytečný! Člověk by se spíše měl bát, že propase odvrátit to, co nevyhnutelné není...;o)))))

Kdyby má slova oněměla
a zahalena smutkem dní
vyschlá tak jako louže zcela,
i já byl bych přešťastný,

kdybys přišla a ústa Tvoje
by dala mi útěchy lék,
co rozptýlil by chmury moje
jako Fortůny polibek

a úsměv, něžné pohlazení,
snad i rtíků Tvých sladký med
by změnily se v povzbuzení,
co svět můj změnilo by hned...
;o)))
P.S. Vědět, že někdo něco tak krásného napsal právě mně, byl bych snad šťastný jako mraveneček...;o)

Hvězdy cest nebo cesty hvězd?
Ať tak či onak: "záhada!"
V bezmocné touze svírám pěst,
i mne teď mnohé napadá,
co k dobru mohl bych tu dát,
leč nakonec jen polknu však,
a k básni Tvé Ti blahopřát
spěchám /a taky bodovat!/.

Netina:
Taky se o to snažím, ne vždy však stejně úspěšně...;o)))

Aliwien: Díky! Už je to lepší?

Ivkaja: Proč taky? Přijde ať chceme či nechceme...;o)))

Kámošce na saspi umřel táta. Byl ve stejném znamení jako ten můj...Trochu mne teď zaskočily vlastní neradostné vzpomínky, proto tohle téma. Navíc je to u mne změna a když je ten anonymní den...;o(

Je to pěkné svinstvo, ta dnešní byrokracie! Taky jsem platil zbytečně, když mi ta slepice nechtěla vzít úplně stejné fotky jako tam byly a to bylo ještě 6 let do konce platnosti! Dělat si barevné a ještě tam vypadat jako debil je totální pitomost!

Škádlení? Půjčka za oplátku!
Nerad cos dlužen zůstávám...
v předvečer májového svátku
možná též smutkem umírám...

Však nežli hned tu nad vším brečet,
já s úsměvem vše zkouším brát,
nepomůže s modlitbou klečet,
tak s veršíky si zkouším hrát...
;o)

Trošku pozdě, ale přeci
ke stovečce chci Ti přát,
taky k téhle krásné věci,
co umí u srdce hřát...

Korálky tam na obrázku
vypadají krásně, fakt!
Teď k nim ještě sehnat lásku,
splín svůj na provázek dát...;o)))

Jen přítomnost pouhou?
To bys tedy chtěla?
A celou nos dlouhou
do znavení těla

pohotovost míti,
chvilku neustati,
na zřeteli míti,
že Láska noc krátí?

A než se kraj vzbudí,
s asistencí Tvojí
protáhnout si údy,
v jedno spojit dvojí...

Májová Tvá noc,
ta ještě chvilku počká,
tak nespěchej moc,
lehce si promni očka

ať jenom vydržíš
to dlouhé noční bdění,
jó, s ženskou s tou je kříž,
že trpělivá není.

Moc nerada čeká,
a sotva vychutná si,
že země je měkká,
hartusí na počasí,

vždyť májový deštík
přece štěstí nosí,
mívá vlhký pláštík,
/vlastní bratr rosy!/,

proč hnedka se plašit,
lepší polehoučku
někam se tu zašít,
najít si svou loučku,

kde pak v skrytu budem
před zvědavými zraky,
a v západu rudém
my zčervenáme taky,

touha v našich očích
zapálí plamínky,
už jsem si to vočíh:
máš je jak kamínky,

které až projasní
stříbrný svit Luny,
celé ještě zkrásní
a jak nástroj strunný

rozezním Tě něžně,
/kdo umí ten umí!/,
není to tak běžné,
/znalec porozumí!!/

srdcem musíš zcela
se v to položiti,
znát, jak se to dělá
a cit pro to míti...
;o)))

Prstýnek z rosy
slunce v páru změní,
dál půjde bosí,
chudí, Lásky snění

nám ale zbude
/to je nad poklady!/
červánky rudé
radost, že jsi tady!
;o)))))))))))

Spadla jsi z nebe? Tak kde máš ta svá křídla?
V náruč ukryji Tě, abys nenastydla!
/ Nebo:
Tělem přikryji Tě, abys nenastydla.../

Kabátek z červánků
noc odmítla si vzíti,
v košilce z něžných snů
prý mnohem líp se cítí!

Závojem černě krásné
ukrývá naše touhy,
a hvězdy stříbrojasné
jen na okamžik pouhý

vyhlédnou zpoza mráčku
nežli se zase ztratí,
i měsíc v bílém fráčku
slíbí, že než se vrátí

jen jeden pro druhého
můžeme tady být,
z Lásky her pranic zlého
nesmí nás vyrušit...
Je zajímavé, jaké ptákovinky člověka napadnou, když si čte Tvé verše..;o)))