taron: Zubař tedy nejsem, na zoubky se může dívat i ten, kdo si kupuje kobylku! Býval jsem spojař. Jinak tahle báseň je speciálně pro tenhle server, musel jsem ty psance upozornit, co jsem zač! ;o)
Mimochodem, Lukio je bývalý literácký autor a rebel,, takže když jsem dostal echo, že si založil svůj vlastní portál, šel jsem i sem a nelituji! Ostatně je tu i hodně dalších literáků, takže jsem tu jako doma! Nevím, zda jsem číslo, ale jsem fér chlap, jen dost romanticky založenej, ty uragáne! ;o)))

taron: Díky za milá slova! Časem mým básním lépe porozumíš...
Tady jich mám ještě málo! Nejvíc je jich na literu...
A na každém z portálům samozřejmě řádím v komentech!/Vždy pod jiným nickem, mám jich 7!/
Je kouzelné, že se ve mně nevyznáš, ale už mi slibuješ lásku skoro věčnou /protože Ty jsi ještě mládě a já hned tak do hrobu nepospíchám.../To pobaví i potěší! Měj se fajn! I já se Ti musím kouknout na zoubek...;o)

slnečnica: Ejhle! Nová květinka na mé zahrádce, jaké to milé překvapení! Vítaj a pozri aj iné moje básne...;o)

Aliwien: Stejně jako já!;o)

taron: Uznávám, že můj rádoby starobylý sloh je trochu náročnější. Nechal jsem se inspirovat jedním textem Z milostných písní indických od Laurence Hope, jejíž dílko cituje ve své knize Královskou cestou za dobrodružstvím Richard Halliburton. /I když ona anglická autorka píše o bílých rukách zrádné milenky.../
Jinak Tě taky vítám na svých stránkách. Jukni i jinam, někdy píšu i docela lehčím stylem...;o)

PrimaDen: No, to bych zase tak moc netvrdil, ale je milé podléhat tomu klamu...;o)

Firel: Díky! A vítám Tě na svých stránkách coby novou ovečku...;o)

Asi budu souhlasit s LIDUS. Jeden čas jsem Ti přestával rozumět anebo jsem se bál toho, co jsem z Tvých dílek vycítil...Ale hrátky s Pepou dělají s Lenkou zázraky...;o)))))))))))

Ticho a prázdno když příval slov nese,
v obraně záda trochu shrbená,
skřivánek touhy často zalekne se
své vlastní písně a jen mlčívá...

Však zpívat zkus, líp krákorat jak vrána,
než mlčky tonout v citů močálu,
i duše, co teď zdá se rozervána,
zas narovná se, byť jen pomalu.

Věř, že se všechno může rázem změnit
jak mávnutím proutku čarovného
a preventivně zkoušej zoubky cenit,
úsměv je základ štěstí pravého...;o)

Šátečkem utkaným z babího léta
dojat tou vzpomínkou utírám zrak,
pak zas se potěším, jak podzim vzkvétá
a vánek z čela mi odfoukne mrak.

Věřím, že meze jsou dost teplé pro Lásku,
nejsem choulostivý z paláce psík,
touhu má nezmizí jak larvi bělásků,
se srdcem chytlavým žije se líp...;o)))

Renatka:
Já provokuji strašně rád,
city i humor chci dát znát,
ať srdce jímá smrti chlad,
jen když mi slouží prstoklad...;o)

Renatka: Díky! Bohužel jen tohle z ní zůstalo...;o)

Aliwien: Je to pokus o takový současný šlágr. To naše doba je poněkud smutná, protože lidé k sobě mají jaksi dál...;o)

Melisa:
Snaž se být "správná holka do slunce i do nepohody" a ten pravý si Tě pak sám najde, prostě se najednou objeví, až nastane ten pravý čas...Držím Ti palce, aby to bylo už brzy....;o)))

Melisa:
Díky! Mám teď období písňových textů...Třeba na melodii písně "Život je pro mne obnošená vestaů jich mám několik, stejně jako na Žalmanovu "Dej na hrob můj barevný šál...";o)

Melisa: Díky, okouzlená duše! Zdá se, že můj fan club se zase rozrostl...;o)))

Polibky došly! Vyprodáno!
Odešel...A Ty sama ráno
klečíš, kolena otlačená,
duše Tvá ještě tiše sténá,

pak vzhlédneš tam, kde letí ptáci,
říkáš: Já nejsem splachovací!
Bože, ach sílu zas mi dej,
když Láska není na prodej,

za srdce sotva jiné získám,
smutně jak myška tu jen pískám,
prosím za trochu odhodlání
v čas, kdy ni víra není kmání...

Helee: Jůů!;o)))
Jsem rád, že můj pokus o modernu zaujal mládě, co má rádo Manon z Arrasu...
Mám tu i jiná dílka z různých soudků-nahlédni! /Konec reklamy!/

Manon jsem kdysi dostal k svátku
od kolegyněk, na památku...;o)

Znával jsem z ní ty pasáže
o tom, co Láska dokáže
i jak ten, co k tomu má vlohy,
sedne si pěkně pod parohy
či sám je jiným nasadí.
Který z těch dvou jsem? Satan ví...

Po pár litrech bolehlavu
pobolívá hlavíčka,
srdce dál je plno bolu
za krk sedla opička.

Z toho plyne poučení
pro autorku Boleslavu:
Srdce žal nevykoření
ani hekťák bolehlavu!

Chce to jen z hluboka dýchat
/v přírodě a z plných plic!/
zpívat nahlas, žánry míchat,
splín Tě nenavštíví víc!

A pokud už něco piješ,
hleď to pěkně zajídat,
když tam nalačno to liješ,
těžké je to zpracovat...