Co mi to jenom připomíná? Aha! Upíří deníky! Ty se ztotožňuješ s krásnou Edith?;o)))))))
Bělostná křídla servala Tvá ruka,
z Lásky a světla, křídla anděla!
Duše má buší teď na bránu pekla,
snad sama uvnitř černá docela...

Yana: Díky! Taky jsem nakoukl k Tobě a u jednoho dílka Ti zanechal svou stopu. I když jsem z něj byl jaksi zmaten a nevěděl jsem, zda si ho vykládám správně...Ale jsi zřejmě velmi citlivá bytost a připomělas mi někoho, koho znám, jen je o čtyři roky mladší...;o)

Tak jsem z toho nějak smutnej i zmatenej!;o(
Mám představu odstrkované přecitlivělé dívky, která se v touze po lásce spustí s někým nehodným, pak jaksi v sobě objeví lesbické sklony a prožívá chvilky podivného štěstí, aby ji nakonec dohnal důsledek onoho nerozvážného činu...
;o(
A kdo byl přitom její původní ideál?

Kamarád do deště
i pro sluneční chvilky,
kluk, co ji vážně chce
nejenom do postýlky.

Skryl něhu ve dlani,
nabídl srdce svoje,
v naději svítání
proměnil citů roje...;o)

Malá víla velkou cenu
platí za proměnu v ženu
a ten, kdo ji zasvětil,
zřejmě příliš drsný byl...

Nyní, když už nejsi dítě,
kéž zkušenost neděsí Tě,
až ten, který má Tě rád,
zatouží Tě milovat...

S tím pravým objevíš v mžiku,
že nejen pln násilníků
je ten náš současný svět
a Láska je něžný květ...
.................................................
Půvabné dílko! Líbí se mi, jen bych se asi zamyslel nad pár čárkami za slovy a taky nad délkou některých slabik. /Např. připomněl jí - malá pomůcka, když nevíš: místo osobního zájmena si dej ukazovací, zde té, tedy bude dlouhá slabika/. A ještě : trní, jež ji píchá /nebo: které píchá - zároveň srovnáš počet slabik se 4. veršem druhé sloky/.
;o)))
P.S. Jinak věřím, že ono poněkud nešetrné zasvěcení nezanechalo v Tobě následky v podobě strachu z milování, které, pokud je prováděno s láskyplnou něhou, je kořením života...Znal jsem pár prima dívek, které s tím měly problémy a byly tak dlouho, někdy i navždy, ochuzeny o krásné zážitky...;o)))

alexis: Díky! Bude to nejspíš tím, že i když jsem taky romantik jako Mácha, je mi bližší spíše styl Fráni Šrámka či Jiřího Žáčka a zde mne inspiroval Jiří Suchý.../A nejen zde! /;o)
Jinak vítám další novou dušičku na mých stránkách i když koukám, že ne jedinou! I Yana a Jusuej jsou zde prvně...

taron: Připomínáš mi dívku v modrém, ta mi taky kdysi vytkla, proč sem nedám taky nějakou nepovedenou básničku! Samozřejmě jsem to bral jako nadsázku, ale potěšilo to...Víš, dobrých nápadů je někdy jako šafránu a času dát to sem ještě míň...;o)

jusuej: Díky! Nakoukl jsem letmo k Tobě, abych věděl s kým mám tu čest. Vzhledem k Tvému jaksi spíše duchovnímu zaměření mne trochu překvapuje, že nalézáš zalíbení v téhle lehké odrhovačce, ale jsem tomu rád. I já v těchto veršohrátkách hledám občas cestu z údolí neradostných myšlenek, do kterých každý někdy zabloudí...;o)

Aliwien: Díky! Občas se mi ještě podaří něco spíchnout...;o)

Pod kůží možná víc Tě mám,
než přiznal bych si snad,
tajně pocity přebírám
a zas chtěl bych si hrát...;o)

U mne již jistým zdá se být,
že zřejmě chamtivý jsem byl,
tak o štěstí už smím jen snít
až do posledních žití chvil...

Zažil jsem něžný přelud Lásky,
ale to jsem jen na dluh žil,
čas dodá chybějící vrásky
a již teď ubývá mi sil.

Kde Tě mám, Lásko osudová,
s níž z jedné číše chtěl jsem pít
štěstí, co něžný cit nám dodá,
úsměv a touhu jinak žít?
;o(((((((((())))

Chtěl bych být tím medvídkem,
co jen s Tebou smí si snít,
vejít v pohádkovou zem,
kde rozkvétá Lásky cit...;o)

http://www.youtube.com/watch?feature=endscreen&NR=1&v=UrigcUuxAR
o

Očí mé s Tvými rozmlouvají,
nad krásou Tvou se tají dech,
rty Tvé zázrak polibků tají,
dotýkám se Tě v živých snech...

Toužím svést i být Tebou sveden
a srdce mého suchopár
změní se rázem v bájný Eden,
až pocítím Tvé Lásky žár...
;-X

Homér: Tohle jsem dal na saspi jako komentík k soutěžnímu dílu. Já se taky zúčastnil, jenže jsem to nakonec pojal jinak, méně žertovně, i když i toto příp. další komentářové hříšky, by splňovalo podmínky workshoppu, jak se tam těm soutěžím říká...;o)

Homér: Píšu, jen už mám horší přístup k nettu a navíc pendluji mezi sedmi místy. Nejnověji třeba litweb...Sice pokáždé si říkám jinak, ale stejně jako prostějanek mne tu poznal i za anonymního dne a to jsem sem nedával nic, co by bylo třeb ana literu, tak i jiní mne brzy odhalili. Nejspš jsem asi fakt trochu svůj...

Nikytu: Že by mé bláznivé veršíky popletli i tak chytrou holku jako jsi Ty? Nebo jsi prostě má nejoddanější fanynka a právě tohle Tě upoutalo nejvíc? Raduji se z Tvého revanšismu, tj. nutkání pachatele vracet se na místo činu, zde svého komentáře, vlastně citátu z mé vlastní ptákoviny! / I když i citát by člověk mohl chápat jinak...;oX/

Sny naše tančí po špičkách
my tančit budem též,
v divokém rytmu, též jak v snách,
ach řekni mi, že chceš!

Co bude, tím se netrap již,
buď tady se mnou teď,
než v dešti slov se rozpustíš,
utonem v moři běd....

Z koťátka šelmička se stala,
když slunce do růží šlo spát,
báseň Tvá něžně polaskala
toho, kdo romantiku rád.

Měsíc ni lampy pouliční
milence tiché nezradí,
nad tichem výkřik slasti vyční
a den již vstává z kapradí.

Kočka si tlapkou protře oči,
když předtím drápky zatáhne,
pak po druhu svém hned je stočí,
náhle zas kotě nevinné...

Líbí!
Probouzí v člověku nádherné představy! Ještě bych sem vložil nějaký ten kočičí obrázek, aby iluze byla dokonalá...;o))))))))

Zahlédl jsem Tvé jméno na liště, kde Tě právě kamarádka nazvala nadpozemsky krásnou. Tak jsem nejprve nahlédl na profil a upoutaly mne krásně tvarované rty, připomínající dva racky chystající se rozletět do okouzlujícího světa vášnivých polibků. A když jsem pátral v očích, co jsi tedy vlastně zač, donutilo mne to nahlédnout i na pár Tvých dílek. Zajímavý zážitek, poznávat Tvou duši! Tvá Múza se jistě nenudí, když si čte v Tvé sbírce! I starý romantik si přišel na své...;o)))))

PrimaDen:
Múzy možná štěstí mají,
mně však žádné nepřidají,
Tebe těší staré hříchy,
já však nezmírám již smíchy.

Chceš-li sama verše psát,
stačí se trochu míň bát,
srdce Tvé snad méně chřadne
než to mé za zimy řádné...

slnečnica:
Pamätaj, dievča, pamätaj,
lasku aj s radou chlapci daj,
a daruj mu svoje pery,
keď v nej Tvoje srdce verí...