A opět je zpátky váš polooblíbený autor s dávkou svých prý extravagantních nevyžádaných projevů, tučně protkanou autoiluzionistickou pseudosugescí jasně evokující naprostý nedostatek asociací, spiklenecké šeptání o ničem, nimrání se v zárodku prokládané výkřiky o brzkém konci vesmírů. Ponurý lokální sarkazmus prošitý netrpělivou notou místy až teatrálně nesmyslné upřímnosti.

výnimočne som sa pri písaní vykašlal na formu a proste hodil na sklo to čo bolo na duši... je to "dielo" typu ventilácia.

...o prevítcích a těch ostatních...

Po první strofě dál nečíst..

Někdy i hodina češtiny může být inspirující..

že mi chutnají věci yonického typu již vím dlouho, nicméně nedávno jsem poprvé ochutnala ústřici a měla několik zajímavých zážitků v práci. bivalves and gastropods.

Bez žen by to nešlo.

Erm...po dlouhé době...to vypadá...pořád stejně?