Někdy se zamilujete do duše bájné bytosti, která po nějakém čase tělesnou schránku hostitele opustí a před očima vám zůstane pouze člověk. Ať žije mýtus okouzlení.

V dokonalém světě by se asi nikdy nepotkali ...ale právě jejich nedokonalost dává vzniknout situacím jako té na břehu řeky.....

Něco jsem tu četl o tom, že si někdo hřeje na prsou hada, tak jedna starší.

Všechno má svůj čas.

Psáno pro případné zhudebnění.

jedna jarní, veselá... :)

opět soutěžní 2. kolo - versoteparna.cz // zadání rispet - (ABAB CC DD) a použití slov: krasavice, klášter, atom, světlo, ruka // .. tak to dopadá, když si vzpomenete na další kolo soutěže ve chvíli, kdy do jeho uzávěrky zbývá už jen pár minutek a ještě vám, jako na potvoru zrovna, když vůbec nestíháte, přijde na kafe tchyně! :))

L.CH.

Pro mojí lásku kterou miluji a položím pro ní třeba život....

Za rýmování se předem omlouvám. Jsem proklatě nemoderní a komerční. Název s ní souvisí jen natolik, že zrovna nebylo po ruce nic lepšího, na co by se dala načmárat. Až se zbavím nohy v sádře, udělám si z toho písničku :-)

Ze sbírky: "Andělské tváře"

Biblicky jinak...

Volná forma, čistá trochej.