Žádné moudro, žádné poselství... obrázek

Experiment narozený kolem 22. hodiny...

Poslepovaná. A asi moc dobře nedrží.

...Když odcházím před soumrakem, kvůli týmovýmu snažení a třesu dlaní bez svobody -obcházíš mě a já odvracím hlavu- s nataženou rukou čekám na zázrak céčkovýho měsíce -couvá a tak nevidí před sebe-

poslední lisabonská

U mě...

Není třeba se urážet, určitě existují i básnící krásní a pořádkumilovní, ba pedantičtí, ačkoliv o tom dost pochybuji, bude jich jako šafránu:) Básnířky jsou naopak krásné všechny, to dá rozum:)

(název básně není přísně pravdivý, pastorkyňa znamená nevlastní dcera a Olga byla Janáčkova vlastní. miloval ji jako nikoho a Pánbůh mu ji vzal, když si z Petrohradu přivezla vážnou nemoc, které podlehla ve věku 21 let, v roce 1903. pro tento název jsem se rozhodla proto, že Janáček několik měsíců po dceřině smrti dokončil "Její pastorkyňu" a operu věnoval její památce.)

.

Taková podvečerní ...snad o naději :-)

Další šílenost bez příspěvku Múzy. Ten Vzkaz asi nečetla... Inspirováno tímhle: http://www.youtube.com/watch?v=Z6KKlRzvmZ0

některé sny se vrací a nejsou pouhým snem,ale odrazem prožitku který nás již na vždy bude doprovázet

Věnovaná včerejšímu dni. Možná ji podruhý smažu. Možná je to jedno, možná ji stejně nikdo nepochopí. Ale je důležitá.

nevěřim jí. tý holce v zrcadle