|
Jsem tvoje Kniha rozečtená ...
|
|
hořkosti
|
|
tak po cestě domů... nepromyšlené rýmy padaly samy, neurvale, jako vločky z oblohy...
|
|
Zase jedna o přátelství člověka a zvířete.
|
|
dávno známá pravda o nepotřebnosti zlatejch kreditek a místa v síni slávy, pokud si v sobě nosíte krásno z toho, že existuje nádhernej člověk...
|
|
Kde končí břehy mého těla?
|
|
opilec
|
|
když se láska ztrácí...
|
|
Apokalyptická mikropovídka.
|
|
špetka hororu
|