Tentokrát jsem to zařadil úplně mimo všechno, protože nevím, jak se takovémuto druhu psaní říká (jestli se mu vůbec nějak říká (krom hrozného psaní :=D)).

říkám si: ,,Něco (hodně) tomu chybí, ale co ?" (ani vlastně nevím, co to ma být, tím to asi bude)

Taková vzpomínka.. :)

Snad jen záblesk naděje jako osamělý jezdec, snad mě brzy zase opustí..ale teď je tady.

Nevím jak..

chybí tomu asi všechno, co je potřeba, aby to předalo nějaké poselství..ale to mně teď taky.

O.F.

O.F. (..už.)

Napsáno jednoho srpnového odpoledne roztřesenou rukou a slzou pod okrajem ze strachu, že na moje dveře nikdy nezaklepe. Zaklepala. Ano, byla jsem doma. Jen jsem nestihla uklidit..

Tohle není báseň, jen jsem chtěla, aby to mělo nějakej tvar. (..zase myslíš na mou sebestřednost, viď? :) )