Jedna starší povídka.

Za jakoukoliv reakci budu vděčná.

Krátká povídka na pobavení.

Parodie na Hudbu ticha od Patricka Rothfusse: Hluboko pod fakultou chemickou se nachází síť tunelů, chodeb a místností zvaná Podsvětí a tam žije drobný němý chlapec Mňauri, který dbá na své pocity a vždy upřednostňuje intuici před logikou či rozumem. (Poznámka: Pokud se v textu budete ztrácet, zkuste si ho číst nahlas, mně to pomáhá.)

Aneb jak vypadalo dětství černokněžnice

Parodie na film Princezna Mononoke. O tom, kterak princ-bezdomovec, kterého nikdo neposlouchá, objevil způsob, jak se zbavit prokleté rány, a o velkolepém vítězství pracujícího lidu nad příživnickými samuraji i kontrarevolučními kanci. (Původní film upřímně doporučuji ke zhlédnutí komukoliv; myslím, že je to velké a krásné dílo, které si zaslouží pozornost víc než např. Pán prstenů.)

Co se povídky týče, žánrově se jedná o urban fantasy. Konkrétně se text zabývá brněnskými čaroději a čarodějnicemi. :D Přeji příjemné počtení, Cyri

Poslední kapitolu věnuji Meluzině.

Rozjezdová kapitola k příští finální.

Klid je pryč. Nastává rozjezd spějící ke konci. (23.kapitolou končím).

Provinila jsem se trochou romantiky. Nevydržela jsem.

Třetí listina je uložena v "hnízdě" Požíračů. Je čas ji tam najít.

Trošku o Markovi, trochu o Opusgumě, příšera z jiného světa...

Je čas něco podniknout proti hnusákům. Meluzíno, snad se ti bude líbit :-)

Jedná se o další můj pokus ze žánru fantasy. Tentokrát jsem se snažil o temnou a ponurou atmosféru středověkem inspirovaného světa.

Oddechová kapitola, přesto postrčí děj kousek kupředu.

Název říká vše. Pro Meluzínu :-)