Někdy člověk pro lásku položí i život

Nepíšu dokonalé básně, ani dokonalé povídky .. píšu proto, ža mně to prostě baví. :o)

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

Před očima se mi zamlžilo, tlukot srdce se zrychlil a dech začal být slyšitelný. Spatřil jsem něco, co by se mohlo nelíbit jenom člověku, který nezná, neví a ani nikdy nepozná co je to krása.

a na který jsem se dívala při psaní téhle povídky. To stačí, nemám ráda oficiálně určený ,,měsíc lásky". Místo toho nám:-* (všem) radši přeju, abychom byli šťastní a měli se rádi pořád..půjde to? :o) Číst mezi řádky povoleno, za předpokladu, že to umíte... jinak radši ne!!! Kritiku beru, nic není bez překážek / víme svoje/...chci zpátky múzu..:-D

Happy endy nečekejte od spisovatelů a dramatiků, ale od života:o) Stále a snad ne napořád bez múzy, jen ve mně ten obraz cosi zanechal...touhu po malíři ?

aneb Pro chvíli ukradenou těm šťastnějším! Bez "bonne fin" , možná jen trochu víc s láskou:) -mezi řádky- Asi proto, že " zpěvy deště, síla poesie a já prosím ještě, ať kapka kapku bije " dopršelo! / ode mě Vám k mým včerejším narozenám:D /

...na pokraji ..

něco je vymyšlené, něco se stalo...trochu jinak;) starší dílko, ale podle mě, se číst dá:)

... Přečtěte a uvidíte... Komentář potěší...

Prosím prosím napište mi kometář co si o celé povídce myslíte. Zajímalo by mě, jaké dělám chyby, atd. děkuju moc :-)

a co když přijde nečekaně?

zahřívá naše srdce...

je to už trochu starší dílko...

a bije nám do očí.. My ho stejně ale nevidíme...

Příběh o tom, jak jsem ztratil a nakonec znovu poznal človíčku, na které mi tolik záleží.

když ho zrovna nemáme vzpomíname, jak to s ním bylo krásné...

ale jednou musí o dům dál...