Jsem alkoholik. Nemám práci. Nemám rodinu. Nemám život. Nic. A když člověk nemá život, tak logicky touží po smrti.

Další povídka na jedno písmeno vás poučí o tom, jak se většinou chovají odmítnutí nápdníci - většinou ti, co ze sebe dělají "na úrovni". :)

...

z připravované novely Konec lesa, žánr této části je předmluva nebo upoutávka

Má první dokončená povídka. Název zatím stále hledám. Budu ráda za jakékoliv připomínky a reakce.

Chůze podporuje myšlení. O realitě, iluzích, osamělých ovcích a oblíbených hlemýždích.

Reakce horkým perem na komentář k tomuto dílu: http://www.psanci.cz/dilo.php?dilo_id=34112-pusta. To jen aby bylo jasno, o co kráčí :).

Spokojenost netrvá věčně, ale co pak? (Omlouvám se za absenci tabulátorů)

Nikdy nevieš čo sa môže stať, keď pracuješ nadčas.

Možná se vám to někdy stalo :-D

Odchod jedné mé spřízněné duše "domů".

Tentokrát trocha sociopatie a železniční přejezd. (Na zátiší s lavičkou není vhodné roční období.)

Zdeněk a Jitka zažili přerod zrady ve vzájemné pochopení a rozpadlého heterosexuálního vztahu v poklidné přátelství. A zvládli to v jednom telefonním rozhovoru. (Povídka ve formě scénáře, na rozhraní realismu a naturalismu.)

Pokračování Průzkumu ticha, tentokrát o východu slunce. Příště bude možná zátiší s lavičkou. (Fotografie tentokrát bohužel není má vlastní.)

Ahoj, dnes som si pripravila trochu zamilovanú poviedku. Mimochodom, zvykajte si že budem písať poviedky zo školského života.