Zůstanem navždycky svý...

a já?

(P.) pokračování předchozí ("Proč?") a i trochu s úsměvem.. však ztrácím "starou belu":-))

má růžově malovaná....hloupost

Napsal jsem jí už hodně dávno, vlastně to není ani báseň...každopádně je to z období života, které je už snad zamnou...vlastně ani nevím proč to tu dávám: )

Věnováno všem mým „Ex“,a všem těm,které nikdy nedovolili,abych jejich „Ex“ kdy stal. Vůbec první báseň co sem kdy napsal - někdy v sedmé nebo osmé třídě zák. školy.

...

Možná ano, možná ne...

Včerejší večerní depresivní dílko

Už mi zbývá snad jen zázrak, zkouším čarovat:( Prosím, ať tohle kouzlo vyjde:(

jednou něco končí...a něco...končí, cítím to všude, nedokázala jsem se ubránit a nakonec přišlo zklamání, cítím se jako oklamaná malá holka, ale to asi každý, kdo miluje sám...(ještěže mám tuto zpovědnici, vaše oči a vaše empatie:)..děkuju

...měl křídla...jako ty;-)

....

Láska bolí.. Kdo zná lék?:'(

...tlení zaživa... S ironií planoucí vyznání vábivá...

nevyžádané stěhování...

(I.N.) ...... prostě jsem to všechno vypsala.......