Dnes už to taky není pravda:-( Jsem zas labutí :-)

po západu slunce jenom ležet v trávě a pozorovat měsíc...

už i toto je minulostí, ale bylo krásně :-)

kdysi mé lásce, kterou dnes naopak nenávidím

Tahle báseň vznikla asi před půldruhým rokem jako komentář k dílku, kterým se mi jistá i zdejší autorka pochlubila ještě před publikací. Vytvořit k ní mužskou verzi bylo dílem okamžiku. To už tak někdy bývá, když múzám se nechce spát...

.

odvážím se přidat zase jedno starší dílko

* I *

...

Někdy si vzpomeň, až uvidíš západ slunce zeshora...

Nevzdám se tě.. nevzdám dokud tě budu potkávat

...co chodíš číst mé řádky ...a snad se taky těšíš na ten příští život ...:-)