Původně byla v deníku, ale na dobrou radu jsem ji dala sem. Trošku paranoidně zoufalá básnička a vlastnoručně spáchané foto...

.

Nejen zádušní mše za minulé dny...snad mezi řádky a snad i určitě sladká píseň pro ty nastávajicí a budoucí:o) ... Věnováno( :-*) vám !! Nepotřebuju múzu, dokud dýchám ...

snad to název vystihuje

***

Po dlooouhé době, snad zpět:o)

Včerejší noc...a pár pocitů hozených na papír...;)

z šuplíku ztracených básní...tolik mu toho dlužím...i tuhle básničku...snad po půl roce...není ještě pozdě...na malá přiznání ;)

to jsem...a taky zmatená, zaneprázdněná, dojatá, sentimentální, unavená, strhaná, veselá, zblázněná, protivná, vzteklá... ....

pomíjivost lehkosti.... deštivé dny, zachumlané ve svetru... a vůně horké čokolády...

... mezi námi ...

no, nějak se to pondělí projevit muselo... předem se omluvuju

/Prave si vzpominam.../..treba nekdo pochopi...

...

a že mě to s**e..

když ony si ty duše samou blažeností nedají říct...chjo...to aby se jeden zbláznil:-D...ale prostě za to asi nemůžou, když opět uvěří lásce...hlavně aby je zas nevyhnali pěkně dolů na Zem;)

Teď už stačí jen najít tu správnou skládku...Jak prosté, že? (stále ještě přispívám na liter.cz)

prosím o upřímnou kritiku...

**********