hudba: D. Marcinová

*-*

Je slabá...Moc slabá...

"čury mury"...podzim čaruje:)...a já se tak ráda procházím... (věnováno)

Z krásných pocitů píší se se básně nejkrásněji..

pro dnešek raději nekomentuji

Dnes jsem byl na cestě domů přítomen okamžiku, kdy se čas dělí do dvou nohavic alternativních dimenzí. Jsem rád, že vám můžu vyprávět o té druhé.

...

v noci svítily nám hvězdy do oken ...

... taková ... obyčejná ...

ach synku, synku...

http://www.youtube.com/watch?v=O6iBzQXOjPw dny, kdy o nas premejslim. ja o nas vlastne ale premejslim porad. nejsme v tom jen my dva, to ale vis. i presto je tohle muj nejdelsi vztah v zivote. a moje vsechno se stupnuje. nechci vycouvat. kiss me.

Možná jsem pitomá pacifistka... ale ten klavír by mi nedal spát...

?

vrácena...

srdce nespoutej se mi obvazy od ran...che:D;)..každopádně nemá to být zklamání..ale taky nejde o optimistiku..takže...to je asi vše co bych vám k tomu chtěla říct...:)

Bez komentáře...radši:-)

naprosto automatický text... možná jej lze vnímat také jako deníkový zápis, kdo ví...