volný den, klavírní koncert, moment fantazie a slunečné odpoledne

Před rokem se mi stala věc, za kterou se stydím a doteď jsem se s ní nesrovnal. Potopil jsem v bouřlivým počasí plachetnici na Nových mlýnech a málem se mi tam utopil člověk z mých nejmilovanějších a nejbližších. Celý to byla moje blbost, už jen to, že jsem vyplul. Děkuju Bohu, že jsem ji tehdy v tý rozbouřený a kalný vodě nahmatal a vytáhl. Kdyby se to nepovedlo, radši bych se už taky nevynořil. Tohle je moje vzpomínka, žádný umění, ale muselo to ven.

Taková zveršované zamyšlení z dob,kdy jsem si začal zapisovat různé pocity vypozorované ze života.

Přesun z pismáku ...ono tam byly 3 drobnůstky z babího léta, září 2012, ale teď mě z nich oslovuje jen ta prostřední ...

2010

něco o mém já

Poslední dobou čítávám i vnímám mnoho bilancí a tak se přidávám.. Snad tím deštěm...

Budu pokračovat ve vkládání starších básniček do sbírek,některé už tady byly,ať v tom svém básnickém maglajzu mám trochu přehled..:-)

Nic už víc není v prázdnotě zrcadlení