"Pššššš..." - a nikdo to neví, jací jsme byli - jen my dva..."Pšššš..." - a nikdo to neví, jací budem - snad jen já ...

co je sen? a co realita? :) ani se mi nechce věřit, že jsem na psance od listopadu nevložila jedinou báseň, tak tu máte jednu pro radost:) snad někoho potěší...*

.................

........zbytečná otázka ?

aneb o jednom chudém, Velkomeziříčském sběrateli...

někdy je zbytečný počítat mrtvý výročí.. dneska to jsou dva roky. dnesky by to byly dva roky. * ani nevím, o čem ta báseň je. psala jsem ji v metru. míchaly se ve mě všecky myšlenky, nemá význam, snad jen jednotlivý pocity v ní.

..."každou chvíli už budeš stát pod balkónem "...

vlastně... je to... pořád to samý... Věnováno.

Zas jedna bláznivá básnická variace...

........nevím jestli mne chápeš ?

*******(m.)

kdybych napsal něco o sexu, tak to Guru hned smaže

Co říci k dílku ... nevím, mělo by mluvit samo za sebe! :o)

Po přečtení básní Sapfó jsem nejenom pod dojmem prastarých veršů, ale i pod vlivem "Chvylkové citové nevyrovnanosti" k jedné slečně napsal tuto básničku..