Kapitola 7 ...tak a končí zásoba hotových kapitol, další už záleží jen na tom, jak moc se mi bude nebo nebude chtít psát...

Vlastně ani nepředpokládám, že se to někomu z Vás bude chtít číst.

7.kapitola

tetrokrát prolínaní naší normální reality a té snové...světy se mísí

je to takový začátek pokusu o něco, takže vítám jakékoliv poznámky a komentáře :) a název je zatím čistě pracovní

Dají se sny ovládat za pomoci vůle???

ZAVEDU VÁS DO ZÁKULISÍ HOSPOD, HOTELŮ A BARŮ. POJĎTE SLEDOVAT PŘÍBĚH MLADIČKÉ LENY, JEJÍ KARIÉRU, LÁSKY, TRAPASY, RADOST I NEŠTĚSTÍ.

Moc jsme pili. Alkohol nás držel v jakémsi stavu nevědomí a nepřipouštění si té hrůzy.

Ještě se to ani nerozjelo, tak mi to nevytýkejte prosím.... :-)

Chtěla jsem napsat povídku a začala jsem psát knížku. Tohle je první kapitola s názvem "Konec světa".

No, moc pěkné, jen se mi někdo zalíbí, zdrhne bez placení. Mám já ale kliku.

„Copak? Vy se snad znáte?“ Vedoucí těžce dosedl na židli. Rukama si prohrábl své zrzavé vlasy a velice tiše, s kapitulací v hlase řekl: „Tak tohle, to děvče zničí.“

Z úvah mě vyrušil arogantní hlas: „Vy jste tady vedoucí?“ „Jistě,“odpověděla jsem a zvedla hlavu od knihy.

Tenhle příběh jsem začala psát, když mi bylo šestnáct nebo sedmnáct. A dopsala jsem ho až po patnácti letech...