Malý útržek ze života mladé upírky.

Omlouvám se za svou dočasnou neaktivitu, nebyl čas, ale mám tu další díl Prokletí. :))

Druhá část, která je už čistě inspirována snem. A hlavně velkou část tvoří fantazie.

Tato povídka byla napsána v noci, většinou se odehrává v noci, a pokud jí čtete ve dne, budete se cítit jako v noci.

Další, snem inspirovaná, povídka. O staroušovi Digmovi a počasí, které ho donutí k šílenému činu.

Pozor na želania, mohli by sa splniť

Pokud se vám to nebude líbit, nebude mi to vadit, neb budu žíti ještě dlouho a budu si to moci vynahraditi jinými povídkami.

Pokud je tato povídka nedokonalá, jsem nedokonalý. Avšak nedokonalost je právě dokonalá.

Některé stavy mysli dokážou překvapit, zvlášť když je neočekáváte ani v těch nejdivočejších snech. Povídka v dopise.

Po své prababičce Matildě měl také jeden „dar“. Vídával duchy mrtvých obětí a mohl s nimi duchaplně rozprávět.

Gorily jsou tvorové s neuvěřitelně moudrým krásným pohledem (Frencine „Penny“ Petterson)

Nebojte, tlející bestie je ve skutečnosti úplně něco jiného, než si představujete.

Den první sevřela Elohima strašlivá vnitřní bitva světla a temna. Jeho vědomí pak pod tíhou puklo a tři světy stvořilo. Prvním světem stala se Naraka. Tam jeden z jeho synů poslán byl a zde, v ohni věčném, armády Daevů stvořil. Dalším světem stala se Svarga. Tam druhý syn přebývá a zde, v záři jeho vlastní, Caelos povstali. Poslední zrodila se Samsara. Bez vládců a pravidel. Den druhý Elohimovo místo Aksaya převzala. Knihu Věčnosti sešila, bezedný kalamář mlékem prvních hvězd naplnila a tři světy spojila do nekonečného cyklu zrození a smrti. Den třetí se tyto světy domovem duší staly. Fragmenty Elohimova vědomí povstaly a schránky k přežití hledat začaly. Elezear, kronikář knihy Věčnosti.

Krátká povídka o vyvoleném chlapci. Zpětná vazba ke stylu i dojmu potěší.