Občas potkám skutečně zajímavé lidi… a občas se musím ptát… jsou to skutečně lidé?

pracovní ukázka z právě přepisované knížky

Povídka z velmi blízké budoucnosti.

Takový normální dny bez drog, s psychoušem a Lodyhou.

další kousek z mého pokřiveného světa. Další kousek z psychiatrického prosředí.

Pocta vlastnímu kelímku, reklama na milkshake a úvaha o životě mincí.

Příběh se odehrává na mém bývalém pracovišti - v multikině, pevně věřím, že vás můj příběh pobaví.

Spokojenost netrvá věčně, ale co pak? (Omlouvám se za absenci tabulátorů)

Neumím žehlit, takže hádám, že mám problém... No co, snad se mi tu sebevraždu podaří alespoň naškrobit.

je Milost vždy milostí?

Tak to chodilo, když jsem bydlela v Nuslích...

Po nějaké době se objevily nové varianty, jak psát a mluvit o lidech (zejména těch genderově nevyhraněných). Proto zde uvádím tři nové varianty své povídky Plytká hygiena hlavy a zajímalo by mě, která z nových variant je vám nejméně nepřijatelná. Plytká hygiena hlavy je zvláštní povídka o Singularis/dovi, jeho/jejím pohledu na svět a umývání hlavy šamponem.

skutečný příběh z doby covidu