Když jste malí a nemůžete dělat nic.

.. aneb jak mi bylo, když se její duše přemístila do lepších životních podmínek .. [nebaví vás číst *dlouhé* povídky? Poté Vám radím: "Kašlete na to!."] Už chápu pocity přátel umírajících.. uch..

Na svých cestách jsem potkal mnoho lidí a slyšel mnohé příběhy.Dozrál čas abych se o některé s Vámi všemi podělil.Jsou psány perem života a bez příkras,tak jak se stali....

Považujete jízdu tramvají "na černo" za adrenalin? Ale pro koho? Pro vás či pro přepravní kontrolu či někoho docela jiného? O tom je tato povídka ze života.

Tentokrát trocha sociopatie a železniční přejezd. (Na zátiší s lavičkou není vhodné roční období.)

takové moje light vyznání

Moje úplně první povídka. Vznikla jednoho smutného večera, kdy venku lilo jako z konve a mě se zastesklo po lásce.

Nevím, co do dalšího dílu. Poradíte?

Složená z konverzací, s různými lidmi na facebooku - jen s těmi nejbližšími.

příběh ze života osamocené ženy

Je možné, aby někdo další dokázal pojmenovat naše tužby?

Nejvíc bolí ztráta něčeho, co jsme nikdy neměli.

Ahoj, dnes som si pripravila trochu zamilovanú poviedku. Mimochodom, zvykajte si že budem písať poviedky zo školského života.