Povídka z prostředí vysoko umístěné kanceláře.

Povídka psaná do soutěže zhruba před rokem (tématem byla píseň Just tonight od The Pretty Reckless), tak trochu můj první experiment s fromou. Odlehčenější, i když ne pořád. Příjemné čtení.

Vánoční tramvaj, vzpomínka, komunikace s batohy a jiná.

Jen taková blbůstka na začátek :)

Kdysi a už hodně dávno, Mátě... Strašlivě dávno. Všechno je pryč. Jen tenhle počin zůstal... Nic mě nemrzí.

Možná dostanete chuť číst si cizí dopisy a přemýšlet o jejich pisatelích a jejich osudech.

Povídka o dívce, které náhoda udělala na chvíli peklo ze života. Nevím, do jaké míry mám právo o tom psát... Možná je to nesmysl. Prostě jsem to zkusila.

Ranní cesty z klubu jsou těžké. Hlavně, když cestujete vlakem a sami.

Je to dle pravých událostí, akorát trochu zpracováno do stylu alá Bukowski. Přišlo mi to příhodné, jelikož ten večer byl skutečně dekadetní a divný a tohle... tohle bylo ještě dekadentnější a divnější, než cokoliv jsem kdy zažil. Sice je to skoro rok, ale vždycky jsem si přál něco o tom napsat. Tak enjoy and recycle, zase po dlouhé době vám něco píši.

povidam si se sebou. spis pisu.

Co k tomu dodat? Nemám ve zvyku psát něco, co dává smysl. :)

Sedm malých povídek, které tvoří jednu skoropovídku. Když přetrpíte začátek, možná vás konec potěší. Možná, možná. :)

krátká reflexe v šálku

Příběh...ze života

*někdy jste tak sami, až to proste dává smysl.* /Bukowski/ /yellow ledbetter, eddie vedder a celý pearl jam/ - /grunge is dead - and it looks like no-one care/ :(

Inspirováno písní kapely Listolet

Ontologická miniatura